novinky Pavel Svoboda

Hlad po svobodě

Publikováno 25. 2. 2015

O Martě, Nadě a hladu.

Výročí „ Vítězného“ února budu letos prožívat neobvykle. Spolu s kolegy europoslanci jsem se zapojil do řetězové hladovky, kterou z podnětu Michaely Šojdrové držíme za ukrajinskou pilotku Savčenko , zavlečenou do Ruska. Na mne připadl zrovna pětadvacátý únor. Myslím na to, že stejně jako dnes Naďa Savčenko, začali i u nás před 67 lety lidé trpět v kriminálech.

Naďa Savčenko drží hladovku přes sedmdesát dní a její stav je vážný. Obdivuji její pevnou vůli, jako každý Čech patřím k těm, kdo nejsou líní se najíst a tahle mladá žena nemá strach o svůj život. To jediné, oč stojí, je svoboda. Svoboda. Skoro cizí slovo po dvaceti letech od revoluce, nebo ne? Víme vůbec ještě, co to znamená?

Slovo „HODNOTY“ poslední dobou skloňujeme všichni. Myslím my, politikové. Hodnoty jsou základní myšlenky, za něž je člověk ochoten něco obětovat. Mladá Ukrajinka s klučičíma očima a průsvitnou pletí je za Ukrajinu i za vlastní svobodu ochotna obětovat život.

Ten jeden den hladovky nikoho z nás nezabije, je to jen symbol, protest. Zoufalý pokus probudit z letargie syté Čechy, kteří Ukrajincům, hladovým po svobodě, nevěří.

Den hladu a rozjímání (bude-li na něj chvilka v dnešním parlamentním tempu) mi taky bude připomínat, že v tento den přišla k moci v naší zemi vláda zbabělých sadistů. Po ozbrojeném puči Lidových milicí a následných pochodech na Pražský hrad 25.2.1948, po sérii připravených politických intrik a za vydatné pomoci ruských poradců začala vládnout tvrdá pěst dělnické třídy. Jako první udeřila na ty, kdo dali najevo nesouhlas, intelekt, vkus a víru. Jejich jména budou dnes při výročí 25. února 1948 po celé zemi připomínána a jejich památka bude tupena učitelkou tělesné výchovy Martou Semelovou a podobnými . Přesto bychom si měli uvědomit: Naše elity oběť za svobodu své země položily, zaplatily cenu nejvyšší. Stejně, jako jí možná nyní zaplatí Naďa Savčenko.