novinky Pavel Svoboda

Digitální ekonomika: podnikatelé za jedna, vláda za pět

Publikováno 13. 4. 2015

Blog o tom, proč je ČR i přes vysoké schopnosti počítačových inženýrů na chvostu Evropy.

Některá média komentují důraz, který položil vicepremiér Bělobrádek na digitální ekonomiku. Žádné překvapení to není - jde o součást programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy, o společný jmenovatel několika kapitol lidoveckého programu, ale především jde o jednu z priorit Evropské lidové strany, k níž KDU-ČSL patří!

Pavel Bělobrádek má z postu místopředsedy vlády a poslance k digitální ekonomice blízko, protože je předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace; bez této trojice aktivit není vůbec možné digitální ekonomiku uchopit a podporovat. Pavel Bělobrádek je členem Rady vlády pro informační společnost, která chce řešit ICT záležitosti a které – a to mi hlava nebere - předsedá ministr vnitra (!) Milan Chovanec (ČSSD).
Bylo by asi potřeba hodně vynalézavého vysvětlování, co má vnitro společného s digitální ekonomikou kromě toho, že mu byla tato kompetence svěřena. Tento zkostnatělý model se stále ještě drží v mocenské struktuře, ačkoliv nedává vůbec smysl. Pokud je důvodem tzv. e-government, pak tedy nevím, jak si dobře MV počíná.. Stálo by za zvážení, zdali je 26. místo Česka mezi 28 členskými státy EU v e-governmentu za rok 2015 dobrou vizitkou umístění tohoto oboru na vnitro. Tyto mizerné výsledky v zemi talentovaných programátorů a superúspěšných IT firem znějí jako dobrý vtip.

Ostatně, vláda ani neumí věci správně pojmenovat: Rada vlády pro informační společnost nedělá jen e-government – tedy, neměla by. Jenže ona se – dle svého vlastního textu na stránkách MV- zabývá jen státními IT zakázkami a mechanikou jejich zadávání. Proč se tyto zakázky zadávají a jaké cíle a potřeby státu tím naplňují, je patrně otázka metafyzická a vláda jí považuje za diskusi typu: Kolik andělů se vejde na špičku jehly?

Co mne naopak vůbec nepřekvapuje je to, že z hlediska komerčního sektoru nejsme (na rozdíl od státního) ve srovnávacím žebříčku na chvostu, ale na 17.místě, což je čestný zlatý střed. Za tento úspěch vláda samozřejmě nemůže. Podnikatelé se přirozeně svými potřebami a cíli zabývají, proto vědí kam jdou a jak se tam chtějí dostat.

Jean-Claude Juncker učinil digitální ekonomiku jednou z priorit „své“ Evropské komise. Vidí v ní hospodářskou budoucnost Evropy, zdroj růstu a zaměstnanosti. To je logické: jako globální montovna nemá Evropa v konkurenci Indie, Číny a dalších zemí nejmenší šanci. Cestou vpřed je pouze vysoká přidaná hodnota. Slabé používání digitálních nástrojů vykazují právě malé a střední podniky, které zároveň ale poskytují 2/3 pracovních míst. 
Juncker ale navíc digitální ekonomiku vidí v kontextu jednotného trhu EU jako „plně integrovaný trh bez bariér mezi členskými státy EU, založený na používání digitálních on-line technologií a služeb.“ Jen 10% evropských uživatelů internetu kupuje zboží a služby on-line v jiném členském státu EU. Digitální ekonomika by podle Junckera mohla půlmiliardovému trhu přinést růst až o 4% HDP. Na čele pelotonu e-obchodu jedou – bez překvapení - Spojené království, Německo a Francie.

Nejen Evropská komise, ale i Evropský parlament se tímto úkolem významně zabývá. Řada výborů EP řeší jednotlivé podmínky digitální Evropy. V „mém“ právním výboru EP řešíme otázky autorského práva (geo-blocking, text and data mining, e-knihy apod.), ale i horké právní novinky, které rozvoj digitalizace do našich životů přinesl. Právě začínáme s robotickým právem: umělá inteligence je již schopna napsat novinový článek, automobily bez řidiče jsou již skutečností, je tedy třeba se ptát: kdo má práva k roboticky napsanému článku, kdo odpovídá za jeho obsah, kdo odpovídá za dopravní škody auta bez řidiče. A v propojené Evropě potřebujeme nacházet odpovědi rovnou na kontinentální úrovni.

Myslím, že pokud jde o digitální ekonomiku, měla by se české vláda v klidu posadit a popřemýšlet nad změnou postoje: Nemáme–li rovnou vypadnout z ústředního ekonomického motoru Evropy, měli bychom se na konceptu digitální ekonomiky aktivně podílet. Mozky i kapacity na to máme. Pokud jde o talenty českých IT specialistů, není pochyb.

Stát by se měl přestat upínat na ministerstvo vnitra, kterému náleží správa milionů agend životně důležitých pro státní chod a neobtěžovat tohoto mamuta pružnou, kreativní a intelektuálně vysoce náročnou agendou. Před-předposlední místo v Evropě v zavádění digitalizace v oblasti státu je snad dostatečně výmluvným znamením. Naopak by bylo žádoucí využít potenciálu soukromého sektoru, kde sedí lidé s mimořádným vzděláním a rozhledem v ICT. To by ovšem stát nesměl pod „digitální ekonomikou“ rozumět ovládnutí všech tendrů na IT zakázky.

PS: Po dopsání blogpostu byla na Aktuálně.cz zveřejněna zpráva, že stát bude rušit datové schránky pro podání přiznání k DPH, protože se ukázalo, že mají nedostatečnou kapacitu. Amen.

Zpráva o umístění ČR mezi 28 státy leží zde.