Evropský obranný fond | Europoslanec Pavel Svoboda
novinky Pavel Svoboda

Evropský obranný fond

Publikováno 23. 4. 2019

Poslední plenární zasedání Evropského parlamentu nebylo jen o českém premiérovi či o dvojí kvalitě potravin, jak by se mohlo zdát z českých médií. Evropský parlament také, a to možná především, schválil návrh Komise na zřízení takzvaného Evropského obranného fondu. Stalo se tak zejména zásluhou frakce Evropské lidové strany a převážně levicovým a nacionalistickým oponentům navzdory.

Evropa žije více než 70 let v míru, to je nejdéle v celé historii. Ani dnes nic nenaznačuje, že by se Nizozemsko chystalo vojensky napadnout Belgii, nebo že se Německo připravuje na obsazení Itálie. Mnohý čtenář si teď poklepal na čelo, jak mě něco tak absurdního mohlo vůbec napadnout. Myšlenka na válku v Evropě dnes zní, díky Bohu, jako totální nesmysl, už proto, že 22 z 28 členských států EU je také členem NATO a smlouva o EU zároveň obsahuje podobný mechanismus jako je článek 5 Washingtonské smlouvy o NATO (ten konstatuje, že ozbrojený útok proti jedné zemi bude považován za útok proti všem). Přesto je zřízení Evropského obranného fondu důležitým mezníkem.

Cílem fondu je podpora větší evropské spolupráce v oblasti obrany a posílení unijní obranné politiky; to je zapotřebí ze dvou důvodů:

1. Odpovídáme na nové výzvy, například islámský terorismus, migrační krizi, nebo kybernetické hrozby

2. Zvyšujeme obrannou efektivitu členských států; vyhneme se duplicitám, což povede ke snižování nákladů na rozvoj, a vygenerujeme tak peníze na výzkum, vývoj a výrobu špičkových bezpečnostních a obranných technologií. (Podle údajů Evropské komise nedostatečná spolupráce mezi členskými státy v oblasti bezpečnosti a obrany stojí 25 až 100 miliard EUR z rozpočtů jednotlivých států ročně. Čtyři pětiny veřejných zakázek v obranném průmyslu se provádějí na vnitrostátní úrovni, což znamená nákladné zdvojování vojenských kapacit napříč členskými státy.)

Fond, který teď čeká na schválení členských států v Radě EU, pomůže Evropě k tomu, aby její vojenská výroba byla nezávislá na dovozu ze třetích zemí. To nás přiblíží ke strategické autonomii. Zároveň se ekonomický obr EU promění také na geopolitickou velmoc. Tou bez klacku v ruce prostě nejsme a nebudeme.

Objem prostředků Evropské obranného fondu v letech 2021–2027 bude činit 13 miliard EUR (v přepočtu 338 miliard korun). Z toho 4,1 miliardy eur má být vyčleněno prostřednictvím grantů na přímé financování výzkumných projektů a 8,9 miliardy eur má sloužit ke spolufinancování investic členských zemí, které budou zaměřeny na vývoj a testování prototypů. Do fondu mají vlády členských zemí přispívat a následně si z něj mohou půjčovat na společné obranné programy. Mezi aktivity, které by z fondu mohly být financovány, patří například nákup a vývoj armádních dronů, vojenských helikoptér či válečných plavidel.

Úzkým hrdlem celého projektu je hrozba, že fond bude vysáván několika málo gigantickými zbrojními korporacemi a na menší firmy, jako jsou české, nezůstane moc peněz. Proto je důležité, a o to se intenzivně zasazuji, aby v nařízení zůstaly bonusy pro ty konkrétní projekty, kterých se zúčastní malé a střední podniky. Fond tak bude obrovskou příležitostí nejen pro české zbrojovky, ale i pro další firmy, jak získat lukrativní zakázky ve spolupráci s ostatními hráči na poli evropského obranného průmyslu.