novinky Pavel Svoboda

Podpořme pronásledované křesťany i sebe

Publikováno 7. 12. 2018

06.12.2018 Lidové noviny Strana 11 Názory


Čísla o pronásledování křesťanů ve světě hovoří jasně. I podle nejzdrženlivější nevládní organizace Open Doors je ve světě pronásledováno cca 215 milionů křesťanů. Čtyři z pěti osob pronásledovaných pro náboženství jsou křesťané, průkazně je zavražděno podle této organizace cca 3000 křesťanů ročně, jiné zdroje ale skutečný stav odhadují na téměř 100 000 vražd ročně. Jde tedy o zdaleka největší probíhající genocidu ve světě, k níž ale Evropa – považující se za baštu lidských práv – pokrytecky mlčí. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó přijal moje pozvání na konferenci o pronásledování křesťanů mj. proto, aby představil vládníprogram na jejich podporu Hungary helps – Maďarsko pomáhá. Říkáme, že tváří v tvář islámské expanzi doEvropy si chceme zachovat evropský způsob života a migrační problém chceme řešit u zdroje. Myslíme-li továžně, pak nejlépe toho dosáhneme skrze pomoc pronásledovaným křesťanům v zemích, odkud migrace přichází.

Je to prosté jako facka, je to logické, jako že 1 + 1 = 2. Evropský způsob života je – ať se nám to líbí,nebo ne – založen na křesťanských hodnotách: odtud pochází úcta k jednotlivci jako základ západní civilizace. Říkáme také, že migrační problém chceme řešit u zdroje. Nemůžeme pomoci všem, a proto logicky bychom vezdrojových zemích měli pomáhat vyslancům evropských hodnot – křesťanům. To jsou spojenci Evropy v těchto méně šťastných částech světa.

Vnucování náboženské neutrality je pro Evropu smrtící

Logicky je to tedy jasné. Nejefektivnější způsob, jak pomoci pronásledovaným křesťanům v zemích, odkud migrace přichází, by bylo například připojit se k maďarskému programu Hungary helps a udělat z něho V4 helps. Jenže jako v muslimském světě působí islámští fundamentalisté, tak i u nás v Evropě mají silný vlivfundamentalisté sekulární. Ti jsou sice z globálního pohledu nevýznamní (jen 16 procent obyvatel světa se nehlásí k žádnému náboženství a fundamentalisté představují jen malou část z nich), ale jejich vnucování náboženské neutrality do veřejného prostoru, rovnající se podpoře ateismu, je pro Evropu geopoliticky smrtící: řada muslimských států totiž aktivně podporuje islám v Evropě, ale Evropa nechce podporovat křesťanství ani doma, natož ve světě. Pak se ale jen idiot může divit tomu, že islám se svými negativními dopady roste i vEvropě. Opouštěním své identifikace s křesťanskými hodnotami se Evropa oslabuje: nevíme, kam patříme, vyprazdňujeme určitý duchovněhodnotový prostor, nenabízíme vertikální nasycení potřeb duše. Je-li tentoprostor opuštěn, není ani bráněn a je volný pro nabídku, s níž přichází islám. Z toho vyplývá, že – bez ohledu naosobní víru – chceme-li bránit Evropu před islámem, cesta nevede přes jeho kritiku, ale přes naplnění onoho uvolněného prostoru křesťanstvím, které je v Evropě doma. Mnohý čtenář jistě namítne, že nemá duši, ale to jena jinou debatu.


Jde teď o to, zda sekularistická nenávist ke křesťanství zmaří to, co je logické a rozumné – podpořit ve zdrojových zemích křesťany a tím mj. i zmírnit největší světovou genocidu. V opačném případě můžeme jentěžko tvrdit, že nám leží na srdci lidská práva a že chceme zachovat evropský způsob života, protože ten se bez lidských práv, odvozených z křesťanství, prostě neobejde. Podpořme tedy pronásledované křesťany ve světě, protože tím pomůžeme sami sobě.

Článek vyšel v tištěných Lidových novinách.