Projev Jean-Claude Junckera, který přenesl na zářijovém plenárním zasedání ve Štrasburku, považuji za velmi dobrý, protože byl podle mě státnický, předložil v něm svoji jasnou a dostatečně konkrétní vizi, kudy má Evropa pokračovat. Byl to projev odvážný, optimistický a kreativní. S některými pasážemi jsem nesouhlasil, ale to na celkovém hodnocení nic nemění. Zaujalo mě několik věcí: apel na jednotnou EU, která by se neměla uzavírat a pomáhat uprchlíkům v nouzi; příslib plánu účinnějšího vracení nelegálních migrantů, bez něhož solidarita při přijímání uprchlíků nemůže fungovat; vůle mít EU v čele digitální proměny světa. Pro Česko byla důležitá také zmínka o rozdílné kvalitě potravin, tedy že v EU nesmějí existovat spotřebitelé druhé třídy. Junckerova vize EU jednoznačně znamená prohloubení integrace: Juncker několikrát zmínil, že země EU by měly přijmout euro, které by mělo být více než jen měnou vybraných zemí, ale měnou EU jako celku. Zároveň oceňuji, že má být EU velká ve velkých věcech a malá v malých, a proto Juncker předpokládá návrat některých pravomocí členským státům. Jen je politováníhodné, že – na rozdíl od konkrétních vyjádření ve většině zprávy – v pasáži o bezpečnosti nezmínil hrozby od kremelského režimu.