Premiér Fico hodlá prosazovat účast Slovenska v takzvaném jádru Evropské unie a spolupráci Bratislavy s Berlínem a Paříží, které zároveň označil za tandem určující tempo dalšího vývoje EU (zde). Co si z toho odnést?

Zaprvé to, že Fico přestal strkat hlavu do písku a vzal vývoj směřující k vícerychlostní Evropě na vědomí. Česko se na rozdíl od Slovenska domnívá, že stále jde tento vývoj zastavit, a vícerychlostní Evropu tedy odmítá (např. zde).

Zadruhé Slovensko pochopilo, že při zjednodušeném pohledu západní Evropy na V4 jako na jakýsi spolek "potížistů" je třeba si vybrat, kam chce každý stát patřit. Fico si uvědomuje, že být v jedné partě s ostrakizovaným Polskem a Maďarskem není pro Slovensko žádná výhra. 

Navíc, i kdyby k žádné dvourychlostní Evropě nedošlo, jde o jasné přihlášení Slovenska k Západu a jeho hodnotám. To bude mít jasně pozitivní důsledky nejen zahraničně politické, ale i třeba pokud jde o důvěru investorů. Více na mém blogu