Moje činnost v EP
Právní výbor
Slyšení právního výboru s názvem" Etické a právní aspekty robotiky a umělé inteligence"

Public hearing on 'Legal and ethical aspects of robotics and artificial intelligence' -
21.4.2016
The developments in the fields of robotics and artificial intelligence
(AI) represent perhaps the most significant technological advances of
today. While potentially useful in many ways, emerging applications
of robotics and AI also raise questions on how to respond to and
adjust to the introduction of increasingly autonomous robots and
evolutionary algorithms in various areas of work and human activity.
How should responsibility and liability be shared between different
actors if an internet-connected robot or robotic system causes harm,
either when acting physically upon its environment or when de facto
concluding contracts? What are the envisaged risks involved and how
could they be managed? What ethical issues need to be addressed
and to what extent is the existing regulatory framework appropriate
for dealing with the new generations of robots and the increased
sophistication of artificial intelligence? These are among the questions
underlying the decision by the JURI Committee and its Working
Group on Robotics to organise a public hearing that will gather
expertise on technical, ethical and legal aspects of robotics and
artificial intelligence. The hearing will be webstreamed. 

LEGAL AND ETHICAL ASPECTS OF ROBOTICS AND ARTIFICIAL

INTELLIGENCE

21 April 2016

10.00 – 12.30

Brussels ASP 3E2

Draft Programme

10.00 - 10.05 Welcome by Pavel Svoboda, Chair of the Committee on Legal Affairs

10.05 – 10.20 Robotics, Artificial Intelligence and Machine to Machine (M2M)contracts

Christiane Wendehorst, Professor, University of Vienna

10.20 – 10.35 Contract Law and Liability in the field of Robotics

Piotr Schramm, Partner, Gessel Law Firm, Warsaw

10.35 – 10.50 Questions & Answers

10.50 - 11.05 Liability and Risk Management in Robotics

Andrea Bertolini, Dr., Scuola Superiore Sant'Anna & University of Pisa

11.05 – 11.20 Robotics, Artificial Intelligence and Risk Management

Olle Häggström, Professor, Chalmers University of Technology, Gothenburg

11.20 - 11.35 Questions & Answers

11.35 - 11.50 Taking a longer-term perspective on artificial intelligence policy

Niel Bowerman, Assistant Director, Future of Humanity Institute,

Oxford Martin School, University of Oxford

11.50 - 12.20 Questions & Answers

12.20 - 12.30 Concluding remarks

Mady Delvaux-Stehres, Rapporteur

Stanovisko k transparentnosti, odpovědnosti a integritě v orgánech EU.

Celé stanovisko naleznete zde .
 

PROJEV PAVLA SVOBODY NA PLÉNU EP KE ZRUŠENÍ STŘÍDÁNÍ ČASU

Změna času – úvod k OQ II

Vážený pane/paní předsedající, vážená paní komisařko,

Závěry veřejného slyšení k otázce změny mezi letním a zimním časem, které se konalo letos v březnu, byly jasné: v oblasti energetiky dnes žádný důvod neexistuje – co se ušetří na světle, to se protopí. Totéž platí pro dopravu. Zato zdravotní následky podle nedávného výzkumu 9 evropských univerzit jsou četné:

* Změna času působí zdravotní potíže přibližně 20% Evropanů, zatímco zbylých 80% nemůže pochopit, že to někomu potíže způsobovat může.

* Zdravotní potíže jdou od únavy, ospalosti a dezorientace přes poruchy trávení, migrény a deprese až po spouštění geneticky podmíněných nemocí jako jsou obezita či cukrovka, patří sem ale i infarkty. Osobám postiženým autismem působí tato změna zásadní problémy.

* Přímé i nepřímé náklady na zdravotní následky v EU byly tímto výzkumem odhadnuty až na 131 mld. €. To může znamenat, že občané EU dávají na chod EU (ročně cca 140 mld. €) téměř tolik jako na sanaci zdravotních škod způsobených touto jedinou směrnicí.

Reakcí Komise na ono veřejné slyšení bylo tiskové prohlášení, v němž se praví, že si členské státy nestěžují a že tato Komise se nebude takovou maličkostí zabývat. Zdravotní potíže jedné pětiny Evropanů tedy Komise považuje za maličkost. Má-li pravdu onen výzkum 9 univerzit, pak škody na zdraví ve výši rozpočtu Unie považuje Komise také za maličkost. Takové prohlášení považuji za skandální. Členské státy si opravdu možná nestěžují, státy totiž netrpí depresemi ani cukrovkou. Ale stěžují si lidé, občané Evropské unie si stěžují nám, svým zástupcům v Evropském parlamentu. A to musí stačit k tomu, aby se Komise začala věcí zabývat se vší vážností.

Jsem proto rád, že mohu Komisi dnes položit ústní otázku a vyzvat ji, aby prokázala, že výzkum oněch 9 univerzit se mýlí, že existují racionální důvody pro zachování změny času, důvody, které převáží nad poškozováním zdraví pětiny občanů Evropské unie. Děkuji. http://www.denik.cz/pardubicky-kraj/stridani-casu-pry-skodi-zdravi-lidi-... http://www.huffingtonpost.co.uk/paul-singh/clocks-going-back-stopping-it...

videa: https://www.youtube.com/watch?v=k4EUTMPuvHo&feature=youtu.be https://www.youtube.com/watch?v=br0NW9ufUUw

EP http://www.europarl.europa.eu/news/cs/news-room/content/20150325STO37722...í-čas-přínos-nebo-problém

Evropské řízení o drobných nárocích ("small claims procedure")

- Nařízení (861/2007), kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích je uplatňováno od roku 2009

- Cílem nařízení je zjednodušit řízení o přeshraničních nárocích na úhradu (dlužné) částky malého (menšího) rozsahu. Existence této procedury je prospěšná zejména fyzickým osobám a malým či středním podnikům

- Projednávané nařízení tedy novelizuje toto stávající nařízení. Cílem novelizace je dále zjednodušit proceduru a rozšířit množství případů, kdy lze proceduru využít

- V rámci trialogů za lotyšského předsednictví se podařilo dosáhnout kompromisního znění, které bylo poté jednomyslně schváleno výborem JURI

- Zjednodušení procedury spočívá např. ve využití elektronických komunikací (videokonference), což při přeshraničních kauzách může výrazně ulehčit zúčastněným stranám, nebo ve snížení soudních poplatků

- Rozšíření počtu případů, kdy lze proceduru aplikovat, má být dosaženo zvýšením hranice výše nároku ze současných 2000 euro na 5000 euro. Výsledná částka je kompromisem, který bylo třeba dosáhnout zejména proto, že vnímání toho, co je tzv. drobný nárok, je v různých členských státech různé, a to nejen z hlediska ekonomické výkonnosti jednotlivých zemí

- Požadavek na zahrnutí nároků z pracovněprávních vztahů vzešel ze strany stínového zpravodaje EPP Daniela Budy. Zejména pro Radu byl tento návrh poněkud překvapivý a z pohledu členských států "revoluční" natolik, že kompromisním řešením bylo zavedení klauzule o přezkumu možnosti toto zavést v budoucnu. Také Evropská komise nebyla k tomuto návrhu vstřícná, jelikož odděluje téma pracovněprávní a téma tohoto konkrétního nařízení o tzv. drobných nárocích

- Obdobná klauzule je ve výsledném návrhu obsažena také pokud jde o možné budoucí zvýšení hranice nároků, které lze uplatňovat dle nařízení. Případné změny v obou aspektech tak mají nastat až po vyhodnocení fungování dle navrhovaných pravidel

- Výsledný kompromis je celkově vnímán pozitivně, má absolutní podporu EPP a je přijatelný také pro ČR, pro kterou byla důležitá zejména otázka výše uplatnitelných nároků

- Celkově lze říci, že Evropský parlament byl v této otázce otevřenější větším změnám, ale v rámci vyjednávání bylo třeba najít s Radou přijatelný kompromis. Z hlediska Rady (členských států) je pochopitelné, že v oblasti týkající se procesních pravidel je těžké najít jednotný postoj mezi členskými státy, nejen z hlediska rozdílnosti procesních pravidel, ale i např. z hlediska rozdílného stupně vybavenosti prostředky elektronické komunikace apod.

Zpráva Pavla Svobody o cestě k obnovenému konsensu o prosazování práv duševního vlastnictví: akční plán EU

Celý dokument na webu EP zde:

Návrh usnesení EP

o cestě k obnovenému konsensu o prosazování práv duševního vlastnictví: akční plán EU

(2014/2151(INI))

Evropský parlament,

–        s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví[1],

–        s ohledem na článek 17 Listiny základních práv Evropské unie,

–        s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ze dne 19. dubna 2012, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví[2],

–        s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003,

–        s ohledem na zprávu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) a Evropského patentového úřadu (EPO) s názvem „Intellectual property rights intensive industries: contribution to economic performance and employment in the European Union“ (Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví: přínos k hospodářské výkonnosti a zaměstnanosti v Evropské unii), která byla předložena v září 2013,

–        s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 25. června 2008 nazvané „Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu“ (KOM(2008)0394),

–        s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 11. září 2009 nazvané „Posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu“ (KOM(2009)0467),

–        s ohledem na zprávu Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 22. prosince 2010 nazvanou „Uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví“ (KOM(2010)0779) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise[3],

–        s ohledem na souhrn reakcí na veřejnou konzultaci na téma „Občanskoprávní vymáhání práv duševního vlastnictví: veřejná konzultace týkající se účinnosti řízení a dostupnosti opatření“, který vypracovala Komise v červenci 2013[4],

–        s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 1. července 2014 nazvané „Cesta k obnovenému konsensu o prosazování práv duševního vlastnictví: akční plán EU“ (COM(2014)0392),

–        s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 1. července 2014 nazvané „Obchod, růst a duševní vlastnictví – strategie ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích“ (COM(2014)0389),

–        s ohledem na plán Komise vytvořit jednotný digitální trh EU a na usnesení Parlamentu ze dne 20. dubna 2012 o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu[5],

–        s ohledem na závěry zasedání Rady ve dnech 4.–5. prosince 2014 o prosazování práv duševního vlastnictví[6],

–        s ohledem na usnesení Rady o akčním plánu EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví pro období let 2013 až 2017[7],

–        s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu[8],

–        s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 24. března 2011 o zprávě o uplatňování směrnice 2004/48/ES,

–        s ohledem na článek 27 Všeobecné deklarace lidských práv, který stanoví, že každý má právo na ochranu morálních a materiálních zájmů, které vyplývají z jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby,

–        s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–        s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0169/2015),

A.      vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva v článku 118 a Listina základních práv Evropské unie v článku 17 kladou na duševní vlastnictví obzvláštní důraz;

B.      vzhledem k tomu, že práva duševního vlastnictví patří k hybným silám inovace a tvořivosti a podstatně přispívají ke konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a kulturní rozmanitosti; vzhledem k tomu, že pravost výrobku by neměla být vždy spojována s otázkami bezpečnosti a kvality výrobku a že dodržování práv duševního vlastnictví hraje významnou úlohu v souvislosti se zajišťováním zdraví a bezpečnosti spotřebitelů; vzhledem k tomu, že příjmy z padělání celkově přispívají k rozvoji černé ekonomiky a organizovaného zločinu;

C.      vzhledem k tomu, že se EU potýká s velkým počtem případů porušování práv duševního vlastnictví a že rozsah a finanční hodnota těchto porušení jsou znepokojivé, jak uvádí Komise ve své zprávě o uplatňování směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví (KOM(2010)0779); vzhledem k tomu, že tato čísla rovněž ilustrují přidanou hodnotu, kterou ve světové konkurenci představují práva duševního vlastnictví pro evropskou ekonomiku;

D.      vzhledem k tomu, že porušování práv duševního vlastnictví, do kterého spadá i padělání, brání růstu, tvorbě pracovních míst, inovacím a tvořivosti;

E.      vzhledem k tomu, že porušování práv duševního vlastnictví představuje pro evropské podniky morální i ekonomickou újmu a státům způsobuje vážné hospodářské ztráty a ztráty na daních;

F.      vzhledem k tomu, že z rozvoje digitální ekonomiky a jednotného digitálního trhu plyne požadavek na odpovídající ochranu práv duševního vlastnictví;

G.      vzhledem k tomu, že v důsledku prudkého rozvoje elektronického obchodu a činností on-line by se měl změnit způsob uvažování o dodržování práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí, zejména protože přináší nové možnosti porušování, a to též vzhledem k novým vzorcům sociálního chování uživatelů;

H.      vzhledem k tomu, že Parlament bere se znepokojením na vědomí zjištění obsažené ve zprávě Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), že u početné menšiny Evropanů existuje určitá míra tolerance vůči myšlence, že porušování práv duševního vlastnictví by mohlo být považováno za přijatelné[9]; vzhledem k tomu, že lidem chybí odpovídající znalosti o sociálním a kulturním významu ochrany práv duševního vlastnictví a o činnostech považovaných za jejich porušování a že zejména mladí Evropané si nejsou dostatečně vědomi možných dopadů porušování práv duševního vlastnictví na hospodářství a společnost v EU a na všeobecnou bezpečnost občanů; vzhledem k tomu, že je nutné a vhodné zahájit odpovídající kampaně ke zvyšování povědomí a informovanosti uživatelů;

I.       vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit úsilí v boji proti nezákonnému obchodu s padělaným zbožím, a vzhledem k tomu, že by nikdo neměl mít z porušování práv duševního vlastnictví zisk;

J.       vzhledem k tomu, že prosazování práva je s ohledem na jeho předvídatelnost nezbytné a že je mimořádně důležité nalézt účinné, přiměřené a odrazující prostředky k přeshraničnímu vymáhání práv duševního vlastnictví;

K.      vzhledem k tomu, že porušování práv duševního vlastnictví má obzvláštní dopad na malé a střední podniky, včetně podnikatelských služeb, a může vést ke ztrátě trhů a úpadku;

L.      vzhledem k tomu, že s ohledem na dodržování práv duševního vlastnictví je zásadní brát v potaz mezinárodní hlediska, protože toto porušování je celosvětovým jevem;

M.     vzhledem k tomu, že při přijímání politických opatření proti porušování práv duševního vlastnictví by mělo být bráno v potaz jak on-line, tak off-line porušování;

1.       vítá sdělení Komise ze dne 1. července 2014, v němž je představen akční plán týkající se dodržování práv duševního vlastnictví; podporuje přístup Komise k dodržování práv duševního vlastnictví, který vychází z preventivních kroků a politických nástrojů, jejichž záměrem je připravit porušovatele práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku o zisky a ztížit jim uvádění zboží, které tato práva porušuje, na trh;

2.       zdůrazňuje, že za prosazování práv duševního vlastnictví zodpovídají primárně veřejné orgány členských států;

3.       zdůrazňuje, že akční plán by měl především zajistit účinné prosazování práv duševního vlastnictví založené na důkazech, které má klíčovou úlohu při podněcování inovací, tvořivosti konkurenceschopnosti, růstu a kulturní rozmanitosti; poznamenává, že opatření přijímaná za účelem prosazování práv duševního vlastnictví by měla být založena na přesných a spolehlivých údajích;

4.       zdůrazňuje, že v době finanční krize, kdy dochází k významným škrtům ve finanční podpoře odvětví kultury, jsou práva duševního vlastnictví často jedním z hlavních zdrojů příjmu jednotlivých tvůrců; zdůrazňuje proto, že zásadním prvkem akčního plánu EU by mělo být zajištění spravedlivé odměny pro tvůrce;

5.       domnívá se, že v zájmu inovací, tvořivosti a konkurenceschopnosti je zásadní, aby byla opatření na ochranu práv duševního vlastnictví transparentní a aby veřejnost i všichni ostatní dotčení aktéři měli neomezený přístup ke všem informacím;

6.       je si vědom toho, že prosazování práv duševního vlastnictví nejen přispívá k tvorbě pracovních míst a k růstu v rámci celé Unie, ale je současně i základním předpokladem řádného fungování jednotného trhu, zejména s ohledem na takové faktory, jako je podíl na HDP EU, zaměstnanost a škála průmyslových odvětví, která mají z práv duševního vlastnictví prospěch a využívají je, a hraje klíčovou úlohu při podněcování inovací, tvořivosti, konkurenceschopnosti a kulturní rozmanitosti;

7.       zdůrazňuje, že práva duševního vlastnictví jsou zárukou tvořivosti, inovací a konkurenceschopnosti zejména kulturního a tvůrčího odvětví, avšak také jiných odvětví, jak zdůraznila Komise ve svém sdělení nazvaném „Za obnovu evropského průmyslu“; vyzývá Komisi, aby nadále zohledňovala práva duševního vlastnictví jako faktor konkurenceschopnosti evropské ekonomiky;

8.       zdůrazňuje, že práva duševního vlastnictví nejsou pouze autorská práva, ale zahrnují mimo jiné i ochranné známky a patenty, a že všechna jsou zásadně důležitá pro hodnotu evropského zboží a služeb;

9.       poznamenává, že kulturní a tvůrčí odvětví, která často intenzivně využívají práv duševního vlastnictví, tvoří podle Komise až 4,5 % HDP a vytvářejí až 8,5 milionu pracovních míst v EU a nejsou podstatná pouze z hlediska kulturní rozmanitosti, ale také proto, že významně přispívají k sociálnímu a hospodářskému rozvoji;

Zapojení všech aktérů v dodavatelském řetězci on-line i off-line

10.     domnívá se, že všichni aktéři v dodavatelském řetězci jsou povinni bojovat proti porušování práv duševního vlastnictví a měli by být do tohoto procesu zapojeni; zdůrazňuje, že přístup zapojující všechny aktéry by měl být vytvořen jak v on-line, tak off-line prostředí; domnívá se, že aby se to setkalo s úspěchem, musí být základní práva vyvážená, neboť opatření, která mají dopad na základní práva, nemohou komerční subjekty přijímat dobrovolně, ale musejí mít právní základ a být předmětem soudního dohledu;

11.     zdůrazňuje, že zapojení on-line aktérů do opatření k boji proti porušování práv duševního vlastnictví musí odpovídat zásadám stanoveným ve směrnici 2000/31/ES (směrnice o elektronickém obchodu) a Listině základních práv Evropské unie;

12.     konstatuje, že s padělky fyzického zboží porušujícími práva duševního vlastnictví se stále více obchoduje na internetových tržištích, kde jsou orgány členských států schopny kontrolovat prodej pouze v omezené míře; zdůrazňuje, že do veškerého úsilí o prosazování práv duševního vlastnictví, včetně snah o odstranění padělaného zboží a zákazu činnosti těchto prodejců na jejich stránkách, je třeba zapojovat majitele internetových obchodních platforem;

13.     zdůrazňuje, že je důležité zajistit uplatňování náležité péče v dodavatelském řetězci, včetně digitálního dodavatelského řetězce a jeho veškerých klíčových aktérů a hospodářských subjektů, jako jsou tvůrci, umělci a nositelé práv, producenti, zprostředkovatelé, poskytovatelé internetových služeb, internetové prodejní platformy, koneční uživatelé a veřejné orgány;

14.     domnívá se, že uplatňování náležité péče v celém dodavatelském řetězci, zvýšený dozor nad trhem a sdílení informací mezi celními orgány by zlepšilo stav podnikatelského prostředí a přispělo k předcházení tomu, aby se dostávalo na trh zboží a služby porušující práva duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že by měl být řádně posouzen poměr nákladů a přínosů a účinnost veškerých systémů kvalitativního auditu předtím, než jsou zavedeny, a v tomto ohledu by měla být značná pozornost věnována podpoře pro malé a střední podniky;

15.     dále bere na vědomí návrhy týkající se konzultací se všemi příslušnými zúčastněnými stranami ohledně uplatňování systému náležité péče EU v dodavatelských řetězcích, včetně poskytovatelů platebních služeb, jehož cílem by mělo být zabránit porušování práv duševního vlastnictví, a žádá, aby výsledky těchto konzultací a dobrovolného systému náležité péče EU byly Parlamentu předkládány každý rok, a nikoli jednou za dva roky;

16.     vyzývá Komisi, aby všechny konzultace se zainteresovanými stranami vedla transparentně a včas a aby zajistila, že výsledky konzultací budou hodnoceny po stránce kvalitativní i kvantitativní a že budou se zainteresovanými stranami, včetně Parlamentu a dalších institucí EU, sdíleny;

17.     zdůrazňuje, že v zájmu boje proti porušování práv duševního vlastnictví jsou důležité dohody založené na odvětvovém přístupu a příručky osvědčených postupů; vyzývá hospodářské subjekty působící v tomto odvětví, aby si vyměňovaly informace o platformách umožňujících přístup k obsahu, který porušuje práva duševního vlastnictví, a aby přijaly jednotná přiměřená opatření ke snížení příjmů z takových obsahů či platforem; poznamenává, že mezi taková opatření by nemělo patřit blokování internetových stránek, které nebylo nařízeno soudem;

18.     zdůrazňuje, že platformy na ukládání či výměnu dat („cyberlocker“) představují jedno z hlavních center porušování práv duševního vlastnictví, z něhož jim nepřímo plyne příjem prostřednictvím reklamy nebo předplatného;

19.     vítá přístup, který připravuje porušovatele práv duševního vlastnictví o zisky prostřednictvím dohod mezi držiteli práv a jejich partnery; podporuje vypracování memorand o porozumění jakožto právně nevynutitelných opatření k boji proti padělání a pirátství a podporuje myšlenku dalšího rozvoje takových opatření mezi zúčastněnými subjekty; v tomto ohledu Komisi doporučuje, aby vypracovala studii věnovanou tomu, jak tyto padělatelské operace křížově financují své činnosti (prodej padělaných produktů a poskytování nezákonného obsahu);

20.     připomíná, že od května 2011 existuje memorandum o porozumění týkající se prodeje padělaného zboží přes internet, a vyzývá Komisi, aby vyhodnotila výsledky jeho provádění a podala Parlamentu zprávu;

21.     je přesvědčen, že by Komise rovněž měla zvážit účinnost stávajících iniciativ a možná opatření do budoucna s cílem řešit porušování práv duševního vlastnictví s ohledem na úlohu zprostředkovatelů;

22.     zdůrazňuje, že zejména v kulturním a tvůrčím odvětví by měla být podporována spolupráce mezi držiteli práv, autory, provozovateli platforem, zprostředkovateli a konečnými spotřebiteli, ale i na základě autoregulace, která by vedla k včasnému odhalení porušování práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že účinnost takové autoregulace musí být Komisí v blízké době přezkoumána a že mohou být zapotřebí další legislativní opatření;

23.     zdůrazňuje, že poskytovatelé platebních služeb by měli být v kulturním a tvůrčím prostředí zapojeni do dialogu s cílem snížit zisky z porušování práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí;

24.     připomíná, že činnost související s porušováním práv duševního vlastnictví v mezinárodním měřítku se prolíná s organizovanou trestnou činností a že za účelem ochrany zájmů spotřebitelů a celistvosti dodavatelského řetězce je velmi důležité přijít s koordinovaným řešením na evropské úrovni, posílit audit a současně uplatňovat zásadu „sledování toku peněz“;

Povědomí spotřebitelů a jejich informování

25.     vítá přístup Komise spočívající v přípravě cílených kampaní ke zvyšování povědomí; domnívá se, že je nezbytné, aby všichni rozuměli konkrétním důsledkům porušování práv duševního vlastnictví pro společnost jako celek i pro jednotlivé občany; domnívá se, že spotřebitelé by měli být lépe informováni o tom, v čem porušování práv duševního vlastnictví spočívá, a co se zbožím a obsahem, jejichž práva jsou chráněna, lze nebo nelze dělat; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále vytvářely akce ke zvyšování povědomí zaměřené na konkrétní publikum a příslušné trhy;

26.     doporučuje provedení širší informační kampaně zacílené na držitele práv duševního vlastnictví a na platformu orgánů vymáhání, aby měli držitelé práv aktivnější úlohu v hájení svých práv v celé Evropské unii, a to prostřednictvím databáze pro účely vymáhání integrované do zabezpečené sítě generálního ředitelství pro daně a celní unii; vyzývá k rozsáhlejší a rychlejší integraci s policejními orgány a dalšími celními orgány v různých zemích světa, aby se vymáhání práv duševního vlastnictví zlepšilo;

27.     trvá na tom, že je třeba obracet se konkrétněji na mladou generaci, a to prostřednictvím odpovídajících kampaní ke zvyšování povědomí, a to s vědomím, že – jak vyplývá z nedávné studie o vnímání duševního vlastnictví – tato generace zpochybňuje práva duševního vlastnictví nejvíce;

28.     zdůrazňuje význam iniciativ směřujících k hodnocení a sledování vývoje znalostí, chápání i vnímání duševního vlastnictví ze strany mladých, a to s cílem porozumět lépe jejich potřebám a definovat nejvhodnější kroky, které by měly být podniknuty;

29.     vítá především úsilí, které vyvíjí Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví působící v rámci Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) za účelem zvýšení informovanosti spotřebitelů o výhodách spojených s volbou výrobků, u nichž byla dodržena práva duševního vlastnictví, a usnadnění přístupu k těmto výrobkům;

30.     rovněž se domnívá, že spotřebitelé by měli být lépe schopni rozeznat nabídky porušující práva duševního vlastnictví, aby se mohli rozhodnout, že daný nákup neuskuteční; vyjadřuje politování nad tím, že akční plán Komise neobsahuje žádné opatření věnované zlepšení schopnosti spotřebitelů rozeznat zboží a obsahy, jež porušují práva duševního vlastnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále uvažovaly o vytvoření specifických nástrojů a pokynů a zavedly přezkum na základě důkazů a případný harmonizovaný systém postupů oznamování / odstraňování nezákonného zboží a obsahů, aby spotřebitelé a podniky mohli v případě, že jsou uvedeni v omyl, jednat stejným způsobem, který mohou využít pro ohlašování nežádoucího obsahu, a to na základě zkušeností, které získala Komise a Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, zejména pokud jde o sdílení osvědčených postupů;

31.     poznamenává, že systém pro hlášení a odstraňování obsahu porušujícího práva duševního vlastnictví založený současně na jediné URL adrese, má praktická omezení s ohledem na rychlost, při níž může být dotčený obsah opět dostupný; vyzývá tedy hospodářské subjekty působící v tomto odvětví, aby se zamyslely nad tím, jak v dlouhodobém horizontu zvýšit účinnost systému pro hlášení a odstraňování obsahu;

32.     zdůrazňuje, že všichni aktéři zapojení do distribučního řetězce by měli spolupracovat na vypracování informačních kampaní, jež by spotřebitelům poskytly informace o jejich právech a povinnostech a současně by jim umožnily jednoduchý přístup k tvůrčímu obsahu a jeho využívání;

33.     má za to, že větší transparentnosti a lepší informovanosti lze dosáhnout pouze prostřednictvím spolupráce významných aktérů v oblasti internetu, kteří šíří obsahy chráněné právy duševního vlastnictví, a že je tedy třeba u nich vzbudit zájem o transparentnost a oběh informací;

34.     trvá na tom, že je třeba iniciativy a kampaně ve všech členských státech koordinovat, aby se zabránilo zdvojování práce a zajistila se soudržnost a účinnost;

35.     vyzývá orgány členských států k zajištění toho, aby zboží, které porušuje práva duševního vlastnictví a představuje bezpečnostní riziko, bylo zahrnuto do oznamování v rámci systému rychlého varování (RAPEX) bez ohledu na to, zda je toto zboží v daném členském státě v prodeji legálně, či nelegálně;

Vývoj nových obchodních modelů

36.     domnívá se, že kvůli nedostatečné informovanosti spotřebitelů o zákonných nabídkách a někdy obtížně dostupným či nákladným dodávkám produktů a obsahů, které neporušují práva duševního vlastnictví, je v některých odvětvích obtížné spotřebitele odrazovat od nákupu nezákonného zboží a používání nezákonného obsahu; zastává názor, že v této oblasti je nutno dosáhnout dalšího pokroku, a opakuje svůj požadavek, aby Komise a členské státy vyvíjely větší tlak na průmyslová odvětví, aby ve všech členských státech vytvářela zákonné nabídky, jež budou rozmanité a přitažlivé, a spotřebitelé tak mohli skutečně v plné šíři nakupovat zákonné zboží a používat zákonné obsahy;

37.     zdůrazňuje nezbytnost komplexnějšího přístupu se zaměřením na uspokojování spotřebitelské poptávky cestou zvyšování dostupnosti a spotřeby inovativních a cenově přijatelných legálních nabídek založeného na obchodních modelech uzpůsobených prostředí internetu, které umožní odstranit překážky, vytvořit skutečně evropský jednotný digitální trh a udrží rovnováhu mezi právy spotřebitelů a ochranou inovátorů a tvůrců;

38.     domnívá se, že jedním ze způsobů, jak posílit práva duševního vlastnictví, by mohlo být rozvíjení inovativních obchodních modelů; dále zdůrazňuje, že zlepšování a neustálé přizpůsobování těchto modelů technologickému pokroku by mělo být pro některá průmyslová odvětví přehodnoceno;

Zaměření na malé a střední podniky

39.     zdůrazňuje, že je důležité zlepšit občanskoprávní postupy prosazování práv duševního vlastnictví pro malé a střední podniky a jednotlivé tvůrce, neboť hrají klíčovou úlohu v tvůrčím a kulturním odvětví a často nemají možnost prosadit svá práva kvůli složitosti, nákladnosti a délce takových postupů;

40.     vítá úmysl Komise podporovat malé a střední podniky při vymáhání svých práv duševního vlastnictví cestou zlepšování dostupných občanskoprávních způsobů nápravy, aby bylo možno lépe bojovat se zneužíváním trhu ze strany větších konkurentů, a zejména dále posoudit potřeby malých a středních podniků s ohledem na budoucí opatření EU;

41.     vítá rozhodnutí uvedené ve sdělení Komise ze dne 1. července 2014 o akčním plánu EU, a konkrétněji v něm obsaženou akci 4, která byla zaměřena na zlepšení občanskoprávních postupů prosazování práv duševního vlastnictví v případě malých a středních podniků, zejména pokud jde o žalobní nároky s nízkou hodnotou, a případná opatření v této oblasti;

42.     zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky mají zásadní význam jasné a zvladatelné struktury pro vymáhání jejich práv duševního vlastnictví;

43.     vyzývá Komisi, aby zajistila, že veškerá přijatá opatření budou mít omezený dopad, pokud jde o zátěž a náklady malých a středních podniků; zejména Komisi vyzývá, aby dále posoudila, jak by se mohly malé a střední podniky podílet na systémech kvalitativního auditu, a určila, jaká konkrétní opatření ve prospěch malých a středních podniků by mohla být za tímto účelem přijata;

44.     trvá na tom, že při navrhování právních předpisů je třeba brát ohled na malé a střední podniky, a opakuje, že by se vždy měla uplatňovat zásada „zelenou malým a středním podnikům“;

45.     zdůrazňuje význam přístupu k soudnictví a nákladové účinnosti soudních řízení, zvláště pro malé a střední podniky, a vyzývá k rozvoji mediačních služeb a jiných systémů alternativního řešení sporů mezi podniky v oblasti práv duševního vlastnictví;

46.     zdůrazňuje, že je důležité pravidelně provádět analýzu faktorů, které vedou MSP k tomu, že se rozhodnou, nebo nerozhodnou využívat svá práva duševního vlastnictví, aby tak bylo zjištěno, kde lze dosáhnout zlepšení, ať už jde o inovativní MSP, nebo o ty, které se potýkají s problémy, zejména pokud jde o výkon jejich práv duševního vlastnictví;

47.     očekává, že do konce roku 2015 obdrží informace o stávajících vnitrostátních iniciativách zaměřených na prosazování práv duševního vlastnictví podle občanského práva v případě malých a středních podniků; vítá připravovanou zelenou knihu o potřebě budoucích opatření Unie, která budou vycházet z osvědčených postupů zjištěných ve vnitrostátně financovaných režimech na pomoc malým a středním podnikům při prosazování jejich práv duševního vlastnictví;

Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví

48.     vyjadřuje uspokojení ohledně rozvoje činností Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví jako užitečného nástroje podporujícího úvahy tvůrců politik a nástroje pro shromažďování a výměnu údajů a informací o všech formách porušování práv duševního vlastnictví;

49.     zdůrazňuje, že povinnost úřadu OHIM získávat od průmyslu údaje dokládající porušování práv duševního vlastnictví a poskytovat spolehlivé údaje a analýzy týkající se skutečného dopadu porušování na hospodářské subjekty by měla být součástí desetibodového akčního plánu a měla by se stát základem pro další činnost v nejvíce dotčených odvětvích; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vylepšila informační nástroj proti padělání ACIST vytvořený úřadem OHIM tak, aby poskytoval informace o padělcích a zajistil, aby padělané zboží nekupovali veřejní zadavatelé;

50.     zdůrazňuje, že k dosažení smysluplného prosazování práv duševního vlastnictví je třeba, aby byly dostupné a přístupné veškeré informace o druhu práv duševního vlastnictví (např. patent, ochranná známka a autorské právo), o který se v konkrétní situaci jedná, jeho platnosti a totožnosti vlastníků – v případě digitálních souborů i ve formě metadat;

51.     vyzývá Komisi, aby plně využila údaje shromážděné střediskem a výsledky jeho činností a vyvodila závěry a navrhla řešení ke zlepšení vymáhání práv duševního vlastnictví, které by používali tvůrci politik; žádá Komisi, aby o této otázce podávala Parlamentu v pravidelných intervalech zprávy;

52.     poznamenává, že zásadní význam má vzdělávání, v jehož rámci se na vnitrostátní úrovni rozvíjí prosazování práv duševního vlastnictví v jednotlivých odvětvích, a významnou úlohu bude hrát také středisko, které bude pomáhat se školením příslušných orgánů členských států a se sdílením osvědčených postupů, a to zejména podporou digitálně dostupných hospodárných kampaní a jejich koordinací s příslušnými agenturami a orgány;

Odborná skupina Komise v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví

53.     vítá, že Komise zřídila skupinu odborníků v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví, a žádá Komisi, aby byl Parlament, a v případě potřeby také Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, výrazněji zapojen do práce této skupiny a aby byl zejména vyzván k vyslání odborníků, kteří by se účastnili jejích schůzí;

Vývoj právního rámce

54.     vítá zveřejnění zprávy Komise o uplatňování směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví[10], přičemž konstatuje, že v některých ohledech lze činit pouze omezené závěry vzhledem k pozdnímu provedení této směrnice v některých členských státech; vyzývá Komisi, aby poskytla další analýzu dopadu této směrnice, zejména pokud jde o inovace a rozvoj informační společnosti, jak je požadováno v čl. 18 odst. 1 a k čemuž vyzýval Parlament ve svém usnesení ze dne 22. září 2010; připomíná však, že Komise identifikovala řadu dalších aspektů vymáhání práv duševního vlastnictví, jako je role zprostředkovatelů v boji s porušováním práv, která by se mohla ukázat jako užitečná také v boji se zneužíváním;

55.     bere na vědomí zprávu Komise, která uvádí, že směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví v určitých hlediscích zaostává za digitálním věkem a nestačí k boji proti porušování práv on-line; vyzývá Komisi, aby předložila podrobné hodnocení omezení stávajícího právního rámce, pokud jde o činnosti on-line, a aby v případě potřeby předložila návrhy na přizpůsobení právního rámce EU prostředí internetu; trvá na tom, aby byla u těchto případných návrhů provedena podrobná studie dopadů;

56.     bere na vědomí zjištění, že v důsledku odchylného výkladu některých ustanovení směrnice existují rozdíly v jejím uplatňování v členských státech, a vyzývá Komisi, aby přijala opatření k nápravě problémů, které byly touto zprávou zjištěny, včetně dalšího vyjasnění směrnice;

57.     opětovně vyzývá k vypracování strategie v oblasti práv duševního vlastnictví, včetně komplexního právního rámce k boji proti porušování práv duševního vlastnictví uzpůsobeného prostředí on-line, a to za úplného dodržení základních práv a svobod, zaručení spravedlivého procesu, proporcionality a ochrany údajů; má za to, že je nezbytně nutná právní ochrana nových výtvorů, neboť to povzbudí investice a povede k dalším inovacím;

58.     zdůrazňuje, že právní předpisy týkající se práv duševního vlastnictví musí odrážet vývoj digitálního věku a zohledňovat on-line prostředí a různé způsoby distribuce, což zaručí vyvážený přístup zastupující zájmy všech zúčastněných stran a zejména spotřebitelů a jejich právo na přístup k obsahu a zároveň podpoří evropské umělce, tvůrce a inovace;

59.     opakuje, že je zapotřebí moderní a uživatelsky příznivý rámec autorského práva podporující hospodářskou soutěž, který by rovněž podporoval kreativitu a inovace tím, že by vynálezcům a tvůrcům zaručoval bezpečné, dostačující a chráněné prostředí;

60.     zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví Evropské unie jsou hybnou silou sociálního a hospodářského rozvoje, jakož i tvorby pracovních míst v Evropě, přičemž připomíná, že významný přínos k hospodářskému růstu, inovacím a tvorbě pracovních míst v Unii mají také tvůrci, návrháři a instituce, které pracují na základě výjimek a omezení autorského práva; zdůrazňuje, že veškerá legislativní iniciativa v oblasti modernizace autorského práva by měla být založena na nezávislých průkazných poznatcích týkajících se dopadu na růst a pracovní místa, zejména pokud jde o MSP v kulturním a tvůrčím odvětví, přístupu k vědění a ke kultuře a jejích potenciálních nákladů a přínosů;

Mezinárodní dodavatelské řetězce a úloha celní a mezinárodní spolupráce

61.     zdůrazňuje, že celní orgány a mezinárodní spolupráce v oblasti cel hrají důležitou úlohu v boji proti porušování práv duševního vlastnictví při přeshraničním obchodování, a zdůrazňuje, že je třeba podporovat a usnadňovat vzájemnou spolupráci celních orgánů vyjasněním operačních pravidel, a to zejména s tím cílem, aby tato spolupráce umožňovala účinný výkon kontroly zboží, které je převáženo přes území EU;

62.     vyzývá Komisi, aby při provádění akčního plánu pro vymáhání práv duševního vlastnictví zohledňovala související iniciativy, zvláště akční plán EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví a strategii ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích;

63.     vyzývá ke zvýšenému dohledu nad trhem, řízení rizik a sdílení informací mezi celními orgány o problémech, které vyvstaly v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví na celnicích, například se skladováním a likvidací zboží porušujícího práva duševního vlastnictví;

64.     zdůrazňuje, že je důležitá úzká spolupráce, výměna informací a odpovídající odborná příprava celních orgánů, orgánů dozoru nad trhem a soudních orgánů;

Další otázky

65.     zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hrají orgány veřejné správy na všech úrovních, včetně místní, regionální a celostátní, při zadávání veřejných zakázek a nakupování, a oceňuje, že Komise usiluje o vytvoření, propagaci a vydání příručky osvědčených postupů, jak na všech úrovních zabránit tomu, aby veřejné orgány nakupovaly padělané zboží;

66.     vítá Komisí navrženou zelenou knihu, jež se zaměřuje na konzultace se zainteresovanými stranami ohledně dopadu systémů zpětného zúčtování a souvisejících systémů s cílem řešit porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku a vyhodnotit, zda je v této oblasti nezbytné přijmout konkrétnější opatření, jak pro režim on-line, tak i pro režim off-line; je přesvědčen, že zavedení práva na vrácení plateb za veškeré nákupy zboží v celé EU, které proběhly bez vědomí toho, že se jedná o padělky, by mohlo být pro spotřebitele přínosné a motivovalo by obchodníky k prověřování pravosti zboží před jeho uvedením do prodeje;

67.     souhlasí s důrazem, který je v akčním plánu kladen na potřebu spolupráce s členskými státy, sdílení informací a osvědčených postupů a koordinace činností souvisejících s přeshraničním prosazováním práv;

68.     zdůrazňuje, že mají-li se v Unii podněcovat inovace a konkurenceschopnost odvětví založených na znalostech takovým způsobem, který je slučitelný s právy duševního vlastnictví, je nezbytné podporovat otevřený výzkum a sdílení poznatků, které jsou také označovány jako klíčové prvky strategií Globální Evropa a Evropa 2020;

69.     zdůrazňuje nezbytnost přesných systémů detekce, které by vedly k okamžitému ukončení činností porušujících práva duševního vlastnictví v komerčním měřítku;

70.     zdůrazňuje, že příjmy plynoucí z prosazování práv duševního vlastnictví představují důležitý zdroj vnějšího financování výzkumných projektů, a tím hnací sílu pro inovace, rozvoj a spolupráci mezi univerzitami a podniky;

71.     žádá, aby byl akční plán proveden rychle, tak aby opatření potřebná na podporu práv duševního vlastnictví, zejména v kulturním a tvůrčím odvětví, mohla být v případě potřeby v nejbližší době přehodnocena s cílem zohledňovat skutečné potřeby;

72.     vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení provádění všech opatření představených v akčním plánu a nejpozději do července 2016 informovala o výsledku Parlament;

o

o          o

73.     pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

 

 

<Date>{25/03/2015}25.3.2015</Date>

STANOVISKO <CommissionResp>Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů</CommissionResp>

<CommissionInt>pro Výbor pro právní záležitosti</CommissionInt>

<Titre>Cesta k obnovenému konsensu o prosazování práv duševního vlastnictví: akční plán EU</Titre>

<DocRef>2014/2151(INI)</DocRef>

Navrhovatelka: <Depute>Catherine Stihler</Depute>

 

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   je si vědom toho, že prosazování práv duševního vlastnictví nejen přispívá k tvorbě pracovních míst a k růstu v rámci celé Unie, ale je současně i základním předpokladem řádného fungování jednotného trhu, zejména s ohledem na takové faktory, jako je podíl na HDP EU, zaměstnanost a škála průmyslových odvětví, která mají z práv duševního vlastnictví prospěch a využívají je, a hraje klíčovou úlohu při podněcování inovací, kreativity, konkurenceschopnosti a kulturní rozmanitosti;

2.   zdůrazňuje, že práva duševního vlastnictví nejsou pouze autorská práva, ale zahrnují mimo jiné i ochranné známky a patenty, a že všechna jsou zásadně důležitá pro hodnotu evropského zboží a služeb;

3.   vítá akční plán Komise, který se zaměřuje na prosazování práv, když mimo jiné zavádí přístup „sledování toku peněz“, který má zajistit, aby cílem byli ti, kteří práva duševního vlastnictví nejvíce porušují, především v komerčním měřítku, a aby právě oni byli finančně postiženi; zdůrazňuje, že za prosazování práv duševního vlastnictví zodpovídají primárně veřejné orgány členských států;

4.   zdůrazňuje, že je nutné, aby opatření Komise zaměřená na prosazování práv duševního vlastnictví byla přizpůsobena růstu jednotného digitálního trhu a řešila digitální a fyzické porušování práv duševního vlastnictví stejnou měrou; konstatuje, že s padělky fyzického zboží porušujícími práva duševního vlastnictví se stále více obchoduje na internetových tržištích, kde jsou orgány členských států schopny kontrolovat prodej pouze v omezené míře; zdůrazňuje, že do veškerého úsilí o prosazování práv duševního vlastnictví, včetně snah o odstranění padělaného zboží a zákazu činnosti těchto prodejců na jejich stránkách, je třeba zapojovat majitele internetových obchodních platforem;

5.   připomíná, že od května 2011 existuje memorandum o porozumění týkající se prodeje padělaného zboží přes internet, a vyzývá Komisi, aby vyhodnotila výsledky jeho provádění a podala Parlamentu zprávu;

6.   uznává důležitost dobrovolných memorand o porozumění, která zavádí pevné zásady dohodnuté v rámci dialogů zainteresovaných stran, neboť tato memoranda přispějí k omezení porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku, k nimž dochází v internetovém prostředí, a očekává pravidelné hodnocení úspěšnosti dobrovolných opatření;

7.   zdůrazňuje, že je nutné stanovit pro tyto dohody měřítka výkonnosti, aby bylo možné měřit jejich účinnost a pravidelně informovat evropské občany;

8.   je přesvědčen, že by Komise rovněž měla zvážit účinnost stávajících iniciativ a možná opatření do budoucna s cílem řešit porušování práv duševního vlastnictví s ohledem na úlohu zprostředkovatelů;

9.   zdůrazňuje, že výrobky porušující práva duševního vlastnictví neznamenají pouze přímou ztrátu příjmů pro legitimní podniky a evropské hospodářství, ale že také způsobují přímé a nepřímé ztráty pracovních míst, poškozují dobrou pověst a zvyšují náklady na prosazování práv, přičemž tyto výrobky jsou často spojeny s organizovanou trestnou činností a mimoto představují potenciální riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, jimž mohou způsobit újmu; v této souvislosti zdůrazňuje, že kvalita a bezpečnost výrobků není automaticky spjata s pravostí výrobku a že situace ohledně práv duševního vlastnictví a jejich případného porušování se řídí jiným souborem pravidel než bezpečnost a kvalita spotřebního zboží;

10. oceňuje činnost Komise, která se prostřednictvím veřejných informačních kampaní a dalších nástrojů obrací na spotřebitele, zejména na mladší generaci, která si důsledky porušování těchto práv neuvědomuje, a vybízí Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely opatření na zvyšování povědomí zaměřená na konkrétní cílové skupiny a příslušné trhy, například aby vytvořily on-line systém varování spotřebitelů; vítá především úsilí, které vyvíjí středisko působící v rámci Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) za účelem zvýšení informovanosti spotřebitelů o výhodách spojených s volbou výrobků, u nichž byla dodržena práva duševního vlastnictví, a usnadnění přístupu k těmto výrobkům;

11. rovněž se domnívá, že spotřebitelé by měli být lépe schopni rozeznat nabídky porušující práva duševního vlastnictví, aby se mohli rozhodnout, že daný nákup neuskuteční; vyjadřuje politování nad tím, že akční plán Komise neobsahuje žádná opatření ke zlepšení schopnosti spotřebitelů rozeznat zboží a obsahy, které porušují práva duševního vlastnictví, a vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření zvláštních nástrojů, zejména pokud jde o sdílení ověřených postupů;

12. vyzývá orgány členských států k zajištění toho, aby zboží, které porušuje práva duševního vlastnictví a představuje bezpečnostní riziko, bylo zahrnuto do oznamování v rámci systému rychlého varování (RAPEX) bez ohledu na to, zda je toto zboží v daném členském státě v prodeji legálně, či nelegálně;

13. očekává, že do konce roku 2015 obdrží informace o stávajících vnitrostátních iniciativách zaměřených na prosazování práv duševního vlastnictví podle občanského práva v případě malých a středních podniků; vítá připravovanou zelenou knihu o potřebě budoucích opatření Unie, která budou vycházet z osvědčených postupů zjištěných ve vnitrostátně financovaných režimech na pomoc malým a středním podnikům při prosazování jejich práv duševního vlastnictví; vyzývá Komisi, aby při navrhování právních předpisů brala ohled na malé a střední podniky, a opakuje, že by měla být vždy uplatňována zásada „zelenou malým a středním podnikům“;

14. zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky mají zásadní význam jasné a zvladatelné struktury pro vymáhání jejich práv duševního vlastnictví;

15. požaduje vytvoření mediačních služeb a jiných systémů alternativního řešení sporů v oblasti práv duševního vlastnictví, zejména pro malé a střední podniky;

16. vítá Komisí navrženou zelenou knihu, jež se zaměřuje na konzultace se zainteresovanými stranami ohledně dopadu systémů zpětného zúčtování a souvisejících systémů a jež by mohla přispět k řešení porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku a pomoci vyhodnotit, zda je v této oblasti nezbytné přijmout konkrétnější opatření, jak pro režim on-line, tak i pro režim off-line; je přesvědčen, že zavedení práva na vrácení plateb za veškeré nákupy zboží v celé EU, které proběhly bez vědomí toho, že se jedná o padělky, by mohlo být pro spotřebitele přínosné a motivovalo by obchodníky k prověřování pravosti zboží před jeho uvedením do prodeje;

17. souhlasí s důrazem, který je v akčním plánu kladen na potřebu spolupráce s členskými státy, sdílení informací a osvědčených postupů a koordinace činností souvisejících s přeshraničním prosazováním práv; vítá ustavení skupiny odborníků z členských států pro prosazování práv duševního vlastnictví, neboť sdílení osvědčených postupů přispěje k vytváření politik a uskutečnění akčního plánu na základě údajů a poznatků, kterými přispějí jednotlivé členské státy a observatoř;

18. poznamenává, že zásadní význam má vzdělávání, v jehož rámci se na vnitrostátní úrovni rozvíjí prosazování práv duševního vlastnictví v jednotlivých odvětvích, a významnou úlohu bude tedy hrát také středisko působící v rámci úřadu OHIM, které bude pomáhat se školením příslušných orgánů členských států a se sdílením osvědčených postupů, a to zejména podporou digitálně dostupných hospodárných kampaní a jejich koordinací s příslušnými agenturami a orgány;

19. zdůrazňuje, že povinnost úřadu OHIM získávat od průmyslu údaje dokládající porušování práv duševního vlastnictví a poskytovat spolehlivé údaje a analýzy týkající se skutečného dopadu porušování na hospodářské subjekty by měla být součástí desetibodového akčního plánu a měla by se stát základem pro další činnost v nejvíce dotčených odvětvích; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vylepšila databázi ACIST vytvořenou úřadem OHIM tak, aby poskytovala informace o padělcích, a aby zajistila, že padělané zboží nebudou kupovat veřejní zadavatelé;

20. zdůrazňuje, že k dosažení smysluplného prosazování práv duševního vlastnictví je třeba, aby byly dostupné a přístupné úplné informace o druhu práv duševního vlastnictví (např. patent, ochranná známka a autorské právo), o který se v konkrétní situaci jedná, jeho platnosti a totožnosti vlastníků – v případě digitálních souborů i ve formě metadat;

21. zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hrají orgány veřejné správy na všech úrovních, včetně místní, regionální a celostátní, při zadávání veřejných zakázek a nakupování, a oceňuje, že Komise usiluje o vytvoření, propagaci a vydání příručky osvědčených postupů, jak na všech úrovních zabránit tomu, aby veřejné orgány nakupovaly padělané zboží;

22. dále bere na vědomí návrhy týkající se konzultací se zainteresovanými stranami ohledně uplatňování systému náležité péče EU v dodavatelských řetězcích, včetně poskytovatelů platebních služeb, což by mělo zabránit porušování práv duševního vlastnictví, a žádá, aby výsledky těchto konzultací a dobrovolného systému náležité péče EU byly Parlamentu předkládány každý rok, a nikoli jednou za dva roky;

23. vítá jakoukoli případnou činnost týkající se náležité péče v dodavatelských řetězcích, která povede ke snížení počtu zboží porušujícího práva duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že tato činnost musí být ze své podstaty zaměřena na běžného obchodníka a že musí být pružná, aniž by docházelo k vytváření další administrativní zátěže, jelikož osoby dopouštějící se porušování práv duševního vlastnictví střídají výrobky, aby se vyhnuli kontrolám;

24. vyzývá Komisi, aby všechny konzultace se zainteresovanými stranami vedla transparentně a včas a aby zajistila, že výsledky konzultací budou hodnoceny po stránce kvalitativní i kvantitativní a že budou se zainteresovanými stranami, včetně Parlamentu a dalších institucí EU, sdíleny;

25. vyzývá Komisi, aby v případě, že po prvním zveřejnění zprávy o právech duševního vlastnictví v hospodářství EU, která má být vydávána jednou za rok, bude zjištěno, že dobrovolná opatření nefungují, předložila ve spolupráci se zainteresovanými stranami nezbytné návrhy;

26. zdůrazňuje, že právní předpisy týkající se práv duševního vlastnictví musí odrážet vývoj digitálního věku a zohledňovat on-line prostředí a různé způsoby distribuce, což zaručí vyvážený přístup zastupující zájmy všech zainteresovaných stran a zejména spotřebitelů a jejich právo na přístup k obsahu a zároveň podpoří evropské umělce, tvůrce a inovace;

27. zastává názor, že prosazování práv duševního vlastnictví by mělo být uskutečňováno v plném souladu se zásadou proporcionality s cílem vyvážit práva vlastníků obsahu s právy uživatelů, která musí být v naprostém souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s pravidly na ochranu údajů, zejména osobních údajů, respektování soukromí a s právem na přístup ke spravedlnosti.

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.3.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Daniel Dalton, Nicola Danti, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Antanas Guoga, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Jiří Maštálka, Marlene Mizzi, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Roberta Metsola, Adam Szejnfeld, Ulrike Trebesius, Sabine Verheyen, Inês Cristina Zuber

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jonathan Arnott, Philippe De Backer, Norbert Lins, Andrey Novakov

 

 

 

 

<Date>{05/03/2015}5.3.2015</Date>

STANOVISKO <CommissionResp>Výboru pro kulturu a vzdělávání</CommissionResp>

<CommissionInt>pro Výbor pro právní záležitosti</CommissionInt>

<Titre>k „Cestě k obnovenému konsensu o prosazování práv duševního vlastnictví:
akčnímu plánu EU“
</Titre>

<DocRef>(2014/2151(INI))</DocRef>

Navrhovatelka: <Depute>Silvia Costa</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   vítá akční plán EU o prosazování práv duševního vlastnictví a za důležité pokládá (a tedy i podporuje) zejména uplatňování náležité péče v dodavatelském řetězci, přístup zaměřený na ‚sledování toku peněz‘, zlepšení občanskoprávních postupů prosazování práv duševního vlastnictví v případě malých a středních podniků, cíleně zaměřenou komunikační kampaň a zaměření se na porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku;

2.   žádá, aby byl akční plán proveden rychle, tak aby bylo možné v případě potřeby včas přizpůsobit nezbytná opatření na podporu práv duševního vlastnictví, zejména v kulturním a tvůrčím odvětví;

3.   zdůrazňuje, že akční plán by měl především zajistit účinné prosazování práv duševního vlastnictví založené na důkazech, které má klíčovou úlohu při podněcování inovací, kreativity, konkurenceschopnosti, růstu a kulturní rozmanitosti; poznamenává, že opatření přijímaná za účelem prosazování práv duševního vlastnictví by měla být založena na přesných a spolehlivých údajích;

4.   poznamenává, že zatímco existující údaje o počtu a druhu práv duševního vlastnictví lze poměrně snadno shromáždit a analyzovat, studie o závažnosti a míře porušování práv duševního vlastnictví a jejich souvislosti s trestnou činností byly mnohem náročnější; zdůrazňuje tedy důležitou úlohu, kterou hraje Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví tím, že poskytuje údaje, nástroje a databáze na podporu boje proti porušování práv duševního vlastnictví;

5.   poznamenává, že kulturní a tvůrčí odvětví, která často intenzivně využívají práv duševního vlastnictví, tvoří podle Komise až 4,5 % HDP a vytvářejí až 8,5 milionu pracovních míst v EU a nejsou podstatné pouze z hlediska kulturní rozmanitosti, ale také proto, že významně přispívají k sociálnímu a hospodářskému rozvoji;

6.   zdůrazňuje, že v době finanční krize, kdy jsou finanční prostředky na kulturu výrazně omezovány, představuje odměna vyplácená na základě práv duševního vlastnictví často primární zdroj příjmu umělců a tvůrců; zdůrazňuje proto, že dosažení a zajištění spravedlivého odměňování umělců, tvůrců a nositelů práv by mělo být jedním z klíčových cílů akčního plánu;

7.   zdůrazňuje, že je důležité zajistit uplatňování náležité péče v dodavatelském řetězci, včetně digitálního dodavatelského řetězce a jeho veškerých klíčových aktérů a hospodářských subjektů, jako jsou tvůrci, umělci a nositelé práv, producenti, zprostředkovatelé, poskytovatelé internetových služeb, internetové prodejní platformy, koneční uživatelé a veřejné orgány;

8.   zdůrazňuje, že je důležité zlepšit občanskoprávní postupy prosazování práv duševního vlastnictví pro malé a střední podniky a jednotlivé tvůrce, neboť hrají klíčovou úlohu v tvůrčím a kulturním odvětví a často nemají možnost prosadit svá práva kvůli složitosti, nákladnosti a délce takových postupů;

9.   podporuje zahájení cílených komunikačních kampaní na zvýšení informovanosti o hospodářských a případných zdravotních a bezpečnostních rizicích, jež souvisejí s porušováním práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku, zejména v rámci mladé generace vyrůstající v digitální éře;

10. poznamenává, že při předcházení porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku je rovněž důležité rozšířit legální nabídku pestrého kulturního a tvůrčího digitálního obsahu a zvýšit jeho dostupnost; vyzývá za tímto účelem Komisi, aby přijala opatření na podporu těchto snah a aby propagovala investice do nových konkurenceschopných obchodních modelů, které by rozšířily legální nabídku tvůrčího a kulturního obsahu a obnovily důvěru spotřebitelů v digitálním prostředí;

11. zdůrazňuje, že zejména v kulturním a tvůrčím odvětví by měla být podporována spolupráce, mimo jiné na základě autoregulace, mezi držiteli práv, autory, provozovateli platforem, zprostředkovateli a konečnými spotřebiteli, která by vedla k včasnému odhalení porušování práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že účinnost takové autoregulace musí být Komisí v blízké době přezkoumána a že mohou být zapotřebí další legislativní opatření k dohledu nad ní;

12. zdůrazňuje, že poskytovatelé platebních služeb by měli být v kulturním a tvůrčím prostředí zapojeni do dialogu s cílem snížit zisky z porušování práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí;

13. poznamenává, že systém pro hlášení a odstraňování obsahu porušujícího práva duševního vlastnictví založený současně na jediné URL adrese, má praktická omezení s ohledem na rychlost, při níž může být dotčený obsah opět dostupný; vyzývá tedy hospodářské subjekty působící v tomto odvětví, aby se zamyslely nad tím, jak v dlouhodobém horizontu zvýšit účinnost systému pro hlášení a odstraňování obsahu;

14. poznamenává, že v členských státech, ve kterých zákon umožňuje blokování internetových stránek dovolujících porušování práv duševního vlastnictví na základě rozhodnutí soudu, má toto opatření z dlouhodobého hlediska praktická omezení;

15. poznamenává, že jsou-li práva duševního vlastnictví porušována ze strany veřejnosti, děje se tak často proto, že najít požadovaný obsah, který by byl dostupný legálně, je těžké nebo nemožné; žádá tedy, aby byla vytvořena široká a uživatelsky příznivá legální nabídka a aby s ní byla veřejnost seznámena;

16. zdůrazňuje nezbytnost komplexnějšího přístupu se zaměřením na uspokojování spotřebitelské poptávky cestou zvyšování dostupnosti a spotřeby inovativní a cenově přijatelné legální nabídky založené na obchodních modelech uzpůsobených prostředí internetu, které umožní odstranit překážky, jež brání vytvoření skutečně evropského jednotného digitálního trhu, a který udrží rovnováhu mezi právy spotřebitelů a ochranou inovátorů a tvůrců;

17. zdůrazňuje, že v zájmu inovací, kreativity a konkurenceschopnosti je zásadní dosáhnout smysluplného prosazování práv duševního vlastnictví prostřednictvím zcela transparentního, komplexního, vyváženého a flexibilního systému, který dokáže rychle reagovat na měnící se výzvy, jimž čelí znalostní ekonomika EU v digitální éře;

 

18. bere na vědomí nezbytnost stabilního a harmonizovaného rámce k prosazování práv duševního vlastnictví a připomíná, že stávající právní rámec není překážkou pro rozvoj systémů poskytování licencí pro více území; vybízí za tímto účelem Komisi, aby vzala na vědomí jednotný evropský patent a stávající revizi nařízení o ochranné známce a rovněž velkou roztříštěnost kulturních a tvůrčích trhů podél kulturních a jazykových hranic;

19. zdůrazňuje, že všichni aktéři zapojení do distribučního řetězce by měli spolupracovat na vypracování informačních kampaní, jež by spotřebitelům umožnily přístup k informacím o jejich právech a povinnostech a současně by jim umožnily jednoduchý přístup k tvůrčímu obsahu a jeho využívání;

 

20. opakuje, že je zapotřebí moderní a uživatelsky příznivý rámec autorského práva podporující hospodářskou soutěž, který by rovněž podporoval kreativitu a inovace tím, že by vynálezcům a tvůrcům zaručoval bezpečné, dostačující a chráněné prostředí;

21. domnívá se, že uplatňování účinných opatření proti veškerým formám porušování práv duševního vlastnictví, které by zohledňovalo dnešní digitální svět a různé prostředky distribuce a práva držitelů a současně zajišťovalo rovnováhu mezi veškerými příslušnými zájmy a právy spotřebitelů a které by jim umožňovalo snadný přístup k co nejbohatšímu výběru legálního obsahu, pouze přispěje k hospodářskému rozvoji a růstu, ale i k zaměstnanosti a vytváření blahobytu;

22. zdůrazňuje zejména skutečnost, že k dosažení smysluplného vymáhání práv duševního vlastnictví je třeba, aby úplné informace jasně specifikovaly také příslušný druh práv duševního vlastnictví (např. patent, ochranná známka, autorské právo), totožnost vlastníků a případně platnost těchto práv;

23. zdůrazňuje, že mají-li se v Unii podněcovat inovace a konkurenceschopnost odvětví založených na znalostech takovým způsobem, který je slučitelný s právy duševního vlastnictví, je nezbytné podporovat otevřený výzkum a sdílení poznatků, které jsou také označovány jako klíčové prvky strategií Globální Evropa a Evropa 2020;

24. zdůrazňuje nezbytnost přesných systémů detekce, které by vedly k okamžitému ukončení činností porušujících práva duševního vlastnictví v komerčním měřítku;

25. zdůrazňuje, že příjmy plynoucí z prosazování práv duševního vlastnictví představují důležitý zdroj vnějšího financování výzkumných projektů, a tím hnací sílu pro inovace, rozvoj a spolupráci mezi univerzitami a podniky;

26. zdůrazňuje, že v zájmu boje proti porušování práv duševního vlastnictví jsou důležité dohody založené na odvětvovém přístupu a příručky osvědčených postupů; vyzývá hospodářské subjekty působící v tomto odvětví, aby si vyměňovaly informace o platformách umožňujících přístup k obsahu, který porušuje práva duševního vlastnictví, a aby přijaly jednotná přiměřená opatření ke snížení příjmů z takových obsahů či platforem; poznamenává, že mezi taková opatření by nemělo patřit blokování internetových stránek, které nebylo nařízeno soudem;

27. trvá na tom, aby byla přijata opatření k nápravě platforem, na něž měla nepříznivý finanční dopad opatření proti porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku, jež na základě výměny informací přijaly hospodářské subjekty působící v tomto odvětví;

28. poznamenává, že některé platformy na ukládání či výměnu dat („cyberlocker“) platí svým uživatelům na základě počtu zaregistrovaných stažených souborů, což představuje formu nabádání k šíření obsahu porušujícího práva duševního vlastnictví; vyzývá proto členské státy, aby přijaly vhodná opatření, jež by takovým praktikám zabránila;

29. zdůrazňuje, že tyto platformy představují jedno z hlavních center porušování práv duševního vlastnictví, z něhož jim nepřímo plyne příjem prostřednictvím reklamy nebo předplatného;

30. zdůrazňuje, že výrobky porušující práva duševního vlastnictví jsou nejen přímou příčinou ztráty příjmů legitimních podniků, ale také nepřímou příčinou ztrát pracovních míst, poškození jejich dobré pověsti a vyšších nákladů na vymáhání, přičemž tyto výrobky jsou často spojeny s trestnou činností a představují potenciální zdravotní a bezpečnostní rizika;

31. vybízí Komisi, aby v případě, kdy bude zjišťovat, zda je nezbytné, aby právní předpisy upravující vymáhání práv duševního vlastnictví byly přizpůsobeny digitálnímu věku, zajistila spravedlivou rovnováhu mezi veškerými klíčovými aktéry v dodavatelském řetězci a plně přitom dodržovala Listinu základních práv Evropské unie, konkrétně ochranu osobních údajů a respektování soukromého života, právo vlastnit majetek a právo na přístup ke spravedlnosti;

32. připomíná, že v rámci postupu konzultace o občanskoprávním prosazování práv duševního vlastnictví, který v letech 2012–2013 prováděla Komise, bylo identifikováno několik dalších závažných skutečností týkajících se prosazování práv duševního vlastnictví, které nejsou v akčním plánu zahrnuty, mimo jiné obtížnost rozpoznat protiprávně jednající subjekty a údajně protiprávně jednající subjekty, úloha zprostředkovatelů pomáhajících v boji proti porušování práv duševního vlastnictví a udělování náhrad škod při sporech týkajících se práv duševního vlastnictví; v této souvislosti připomíná, že akční plán je pro zajištění prosazování práv duševního vlastnictví pouhým odrazovým můstkem;

33. vyzývá Komisi, aby zvážila veškeré možné způsoby, jak řešit prosazování práv duševního vlastnictví, včetně návrhu konkrétnějších legislativních opatření.

34. zdůrazňuje, že distribuce padělaného a pirátského zboží v posledních letech vzrostla, neboť toto zboží velmi snadno koluje na internetu; znovu potvrzuje význam vzdělávací kampaně Komise, která by zvýšila informovanost spotřebitelů, zaměstnanců, zákazníků a především mladých lidí a vysvětlila jim, jaké hospodářské a sociální škody způsobuje porušování práv duševního vlastnictví a poučila je o této skutečnosti;

35. připomíná, že činnost související s porušováním práv duševního vlastnictví v mezinárodním měřítku se prolíná s organizovanou trestnou činností a že za účelem ochrany zájmů spotřebitelů a celistvosti dodavatelského řetězce je velmi důležité přijít s koordinovaným řešením na evropské úrovni, posílit audit a současně uplatňovat zásadu ‚sledování toku peněz‘;

36. vyzývá Komisi, aby prozkoumala realizovatelnost evropské značky, podle níž by veřejnost poznala, které internetové stránky neporušují práva duševního vlastnictví v komerčním měřítku.

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.2.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

9

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Silvia Costa, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, Emmanouil Glezos, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Rikke Karlsson, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Fernando Maura Barandiarán, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Martin Sonneborn, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Therese Comodini Cachia, Marc Joulaud, Dietmar Köster, Ilhan Kyuchyuk, Ernest Maragall, Martina Michels, Michel Reimon

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Julia Reda

 

 

 

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

7.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Jean-Marie Cavada, Therese Comodini Cachia, Rosa Estaràs Ferragut, Laura Ferrara, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Dietmar Köster, António Marinho e Pinto, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Sergio Gaetano Cofferati, Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Jytte Guteland, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Virginie Rozière, Cecilia Wikström

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Morten Messerschmidt

 

 

 

[1] Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45.

[2] Úř. věst. L 129, 16.5.2012, s. 1.

[3] „Analýza uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví v členských státech“, SEK(2010)1589.

[5] Přijaté texty, P7_TA(2012)0140

[7] Úř. věst. C 80, 19.3.2013, s. 1.

[8] Přijaté texty, P7_TA(2010)0340.

[9] Viz zprávu úřadu OHIM nazvanou „Evropští občané a duševní vlastnictví: vnímání, informovanost a chování,“ listopad 2013.

[10] KOM(2010) 779.

Dopravní výbor
Přetěžování nákladních vozidel v silniční dopravě

Otázka k písemnému zodpovězení E-001114/2015

Komisi

článek 130 jednacího řádu

Pavel Svoboda (PPE)

Předmět:      Přetěžování nákladních vozidel v silniční dopravě

Přetěžování nákladních vozidel v silniční dopravě představuje vážný problém pro bezpečnost silničního provozu a způsobuje škody na infrastruktuře. Jaká opatření plánuje Evropská komise k zajištění toho, aby nedocházelo k přetěžování nákladních vozidel v silniční dopravě?

 

Odpověď Violety Bulcové jménem Komise

CS

E-001114/2015

Odpověď Violety Bulcové

jménem Komise

(25.3.2015)

 

Návrh Komise na revizi směrnice 96/53/ES o maximální přípustné hmotnosti a rozměrech těžkých nákladních vozidel[1] obsahoval ucelený soubor ustanovení pro zajištění dodržování pravidel postavený na těchto hlavních bodech: 1) minimálním rozsahu preselekce pro účely kontroly hmotnosti, kterou by prováděly orgány členských států v rámci svých sítí, a 2) kategorizaci přestupků spolu s opatřeními, která mohou orgány přijmout vůči provozovateli porušujícímu pravidla.

 

Tento návrh je předmětem stále probíhajícího legislativního postupu a prvky, které Komise původně navrhla, nebudou zachovány v celém rozsahu. Podle nejnovějšího kompromisního znění mají členské státy provádět preselekční kontroly v „přiměřeném“ rozsahu, v zásadě na bázi dynamického vážení vozidel. Tento kompromisní návrh byl přijat dne 10. března 2015 Evropským parlamentem a Rada by ho měla přijmout dne 20. dubna 2015. Podle tohoto návrhu bude Komise shromažďovat informace od členských států o jejich výsledcích při provádění opatření proti přetěžování vozidel.

 

 

[1]     COM(2013) 195.

Ostatní dokumenty
Prohlášení poslanců k nestejné kvalitě potravin v Evropě

Evropský parlament 2014-2019 0053/2016 9.5.2016

PÍSEMNÉ PROHLÁŠENÍ předložené v souladu s článkem 136 jednacího řádu o rozdílech ve složení a kvalitě výrobků prodávaných na východních a západních trzích v EU

 

Předkládají: Dubravka Šuica (PPE), Zigmantas Balčytis (S&D), Zoltán Balczó (NI), Franc Bogovič (PPE), Biljana Borzan (S&D), Daniel Buda (PPE), Nicola Caputo (S&D), Pál Csáky (PPE), Andor Deli (PPE), Georgios Epitideios (NI), Norbert Erdős (PPE), Tanja Fajon (S&D), Anna Elżbieta Fotyga (ECR), Doru-Claudian Frunzulică (S&D), Elena Gentile (S&D), György Hölvényi (PPE), Cătălin Sorin Ivan (S&D), Ivan Jakovčić (ALDE), Artis Pabriks (PPE), Emilian Pavel (S&D), Alojz Peterle (PPE), Marijana Petir (PPE), Georgi Pirinski (S&D), Julia Pitera (PPE), Jozo Radoš (ALDE), Liliana Rodrigues (S&D), Dariusz Rosati (PPE), Jacek Saryusz-Wolski (PPE), Branislav Škripek (ECR), Monika Smolková (S&D), Csaba Sógor (PPE), Michaela Šojdrová (PPE), Renate Sommer (PPE), Ivan Štefanec (PPE), Davor Ivo Stier (PPE), Patricija Šulin (PPE), Pavel Svoboda (PPE), Jana Žitňanská (ECR), Miroslav Mikolášik (PPE), Marian-Jean Marinescu (PPE), Andrejs Mamikins (S&D), Ivana Maletić (PPE), Eduard Kukan (PPE), Kateřina Konečná (GUE/NGL), Krišjānis Kariņš (PPE), Olga Sehnalová (S&D), Milan Zver (PPE), Tomáš Zdechovský (PPE), Iuliu Winkler (PPE), Ivo Vajgl (ALDE), Inese Vaidere (PPE), Traian Ungureanu (PPE), Adam Szejnfeld (PPE), Tibor Szanyi (S&D), Eleftherios Synadinos (NI), Ruža Tomašić (ECR), Merja Kyllönen (GUE/NGL), Czesław Adam Siekierski (PPE), Monica Macovei (ECR)

Identifikace : PE582.710v01-00 2/3 DC\1093548CS.doc CS

Platné do: 9.8.2016 DC\1093548CS.doc 3/3 PE582.710v01-00 CS

0053/2016

 

Písemné prohlášení podle článku 136 jednacího řádu Parlamentu o rozdílech ve složení a kvalitě výrobků prodávaných na východních a západních trzích v EU

1.

Některé studie pro EP potvrdily rozdíly ve složení a kvalitě výrobků prodávaných na východních a západních trzích v EU.

2.

Bylo prokázáno, že řada výrobků prodávaných na „východních“ trzích je mnohem méně kvalitní a obsahuje mnohem méně vysoce kvalitních složek než výrobky prodávané na západních trzích. Tento problém se týká široké řady produktů – od potravin a toaletních potřeb po prací, čisticí a dezinfekční prostředky–, které jsou méně kvalitní než „identické“ výrobky v západním segmentu trhu EU.

3.

Ačkoliv je EU zapojena do jednání s USA o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), její vlastní jednotný trh ještě zdaleka není kvalitativně stejnoměrný.

4.

Proto se Komise vyzývá, aby: a) provedla průzkum trhu s cílem získat více informací o tom, do jaké míry jsou výrobky odlišné, a pochopit příčiny tohoto jevu; b) shromažďovala údaje a zveřejnila je ve veřejném dokumentu; c) ve spolupráci s evropskými institucemi na ochranu spotřebitele navrhla možná řešení s cílem ukončit diskriminaci spotřebitelů ve východních členských státech.
 

5.

Toto prohlášení je spolu se jmény signatářů předáno Radě a Komisi. 

 

EPP volá ostatní frakce ke společnému postupu ve věci grantů

Text dopisu předsedy frakce Manfreda Webera (v originále) předsedům ostatních frakcí:

To: Martin Schulz, Gianni Pittella, Guy Verhofstadt, Syed Kamall, Rebeca Harms

19.4.2016

Dear President, dear colleagues,

 

The "Alliance for Peace and Freedom" is regrouping some of the most radical and militant right-wing extremist parties in Europe under the common roof of a European political party. This party and its corresponding European political foundation named "Europa Terra Nostra" receive almost 600.000 Euros of European funding in the year of 2016.

 

The foundation's co-hosting of the "Manhemsdagen", a political gathering of some of the worst right-wing extremists and neo-fascists around Europe, at the end of May in Stockholm, should be the starting point for us, leaders of the democratic forces in European Parliament, to take a closer look at these two groupings.

 

I therefore suggest an in-depth discussion at next week's Conference of Presidents on how European Parliament makes sure that this money is properly spent, i.e. that:

  • on the democracy side they do not violate the most fundamental values of our societies such as human dignity and the respect for human rights;
  • on the financial and budgetary control side these parties and foundations are not supported by third countries and that they do not use European funds for national campaigns.

 

On the democracy side: under Article 10(3) of the new Regulation on the statute and funding of European political parties and foundations, to be applied as of 1 January 2017, the European Parliament has the possibility to lodge a request with the Authority (to be set up within European Parliament by 1 September 2016) for verification of compliance by such a European party or foundation with the respect, "in its programme and in its activities, [of] the values on which the Union is founded, [...] namely respect for human dignity, freedom, democracy, equality, the rule of law and respect for human rights, including the rights of persons belonging to minorities". In case of a manifest and serious breach of these conditions, the party and or foundation may be de-registered and its European financing be withdrawn. Articles 3 and 4 of the current regulation 2004/2003 go into the same direction.

 

To cite only its two member parties represented in European Parliament, the Greek "Golden Dawn", sees large parts of its leadership under accusation in a legal case around the murder of the rapper Pavlos Fyssas. The German "National Democratic Party" is currently facing a party prohibition procedure at the German Constitutional Court, lodged by German Bundesrat, under the accusation of anti-constitutional behaviour. Several of its leading members have repeatedly been charged for incitement to racial hatred.

 

While it is clear, that the de-registration and the withdrawal of financing have to be handled with greatest care, we should nonetheless be able to use these instruments and to trigger the corresponding mechanism for a procedure to be laid into independent and impartial hands. This is why the latest revision of the party statute had been initiated.

 

On the financial side, the European Parliament has to make sure under the new regulation that such a party or foundation does not receive "donations [...] from a third country, or from any undertaking, over which such a public authority may exercise" or that it uses European money for "the direct or indirect funding of national parties or candidates". European Parliament therefore has to regularly check the respect of administrative and governance provisions by the party or foundation and the compliance with European funding rules. Also in this case, the current regulation provides for corresponding provisions. I therefore suggest that the Secretary General of the European Parliament presents to the Conference of Presidents in how far these obligations are being met by the "Alliance for Peace and Freedom" and by "Europa Terra Nostra".

 

We have to make sure, that European Parliament is making best use of its monitoring and control mechanisms in the run-up to the possible triggering of a de-registration procedure. We have to send a clear signal to those extremists who are working against the very foundations of our societies, trampling under their feet the values of human dignity, that they are being watched and that any further misbehaviour shall be sanctioned.

 

Best regards,

Manfred Weber

Dopis Vladimíru Putinovi

Evropští poslanci včetně Pavla Svobody zaslali dne 14.4.2016 dopis prezidentovi Ruské Federace s tímto textem:

 

Dopis Vladmíru Putinovi

To: Mr Vladimir Putin

President of the Russian Federation

Mr President,

We, members of the European Parliament, address you in order to express our strong protest

concerning the "trial" of Nadiya Savchenko, a Ukrainian citizen, military pilot and member of the

Verkhovna Rada of Ukraine and the Ukrainian delegation to the Parliamentary Assembly of the

Council of Europe.

We want to convey to you that we will never recognise the verdict against Nadiya Savchenko, which

we regard as illegal and fabricated.

We strongly criticise this politically-orchestrated shameful decision of the Russian court and we call

on the Russian Federation to stop violating the international humanitarian law and, in particular,

the Third Geneva Convention relative to the Treatment of Prisoners of War of 12 August 1949.

We also wish to remind you that under the Minsk Agreements the Russian Federation has agreed to

the exchange of all hostages and illegally detained people on the basis of the all-to-all principle and

call for its full implementation.

We remain very much concerned about an extremely fragile state of health of Nadiya Savchenko,

particularly when she has decided to renew a dry hunger strike, and demand her immediate

release.

We emphasize our determination to continue raising public attention to the case and draw your

attention to the strong interest that a larger public has taken in the case of Nadiya Savchenko in the

EU and beyond as well as the degree to which the unfair and illegal process against her has harmed

the image of the Russian government abroad.

Mr President,

We point out that this is you who will be personally and directly responsible for not preventing a

tragic outcome before it becomes too late.

We urge you to show due respect to your own commitments and obligations and immediately and

unconditionally release Nadiya Savchenko, as well as Oleg Sentsov, Olexandr Kolchenko and other

citizens of Ukraine illegally prisoned in Russia.

Finally, we underline that the release of these citizens of Ukraine is one of the necessary steps

towards possible normalisation of the relations between the European Union and the Russian

Federation.

Petras Auštrevičius

Jacek Saryusz-Wolski

Michał Boni

Benedek Jávor

Ivan Štefanec

Antanas Guoga

Tunne Kelam

Roberts Zīlena

Maria Gomes

Sandra Kalniete

Mark Demesmaeker

Tibor Szanyi

Andrej Plenković

Bronis Ropė

Michael Gahler

Rebecca Harms

Jerzy Buzek

Agnieszka Kozłowska-Rajewicz

Hans van Baalen

Marju Lauristin

Jaromír Štětina

Algirdas Saudargas

Dita Charanzová

Gabrielius Landsbergis

Luděk Niedermayer

Dariusz Rosati

Pavel Svoboda

Charles Tannock

Marian-Jean Marinescu

Pavel Telička

Danuta Maria Hübner

Milan Zver

Beatriz Becerra Basterrechea

Monica Macovei

Anna Maria Corazza Bild

Julie Ward

Tadeusz Zwiefka

Julia Pitera

Marietje Schaake

Sophia in 't Veld

Gerben-Jan Gerbrandy

Matthijs van Miltenburg

Marek Jurek

Petr Ježek

 

Projev generála Pavla před europoslanci - přepis v ČJ

Projev generála Petra Pavla, šéfa vojenského výboru NATO,  k europoslancům , Brusel, 20.10.2015

 

 

Vážené dámy a pánové,

 

žijeme v bezpečném prostředí, které ale obsahuje rozvíjející se řadu bezpečnostních výzev. Dnešní doba je nepředvídatelná. Jsou zpochybňovány zavedené normy a řády, stejně jako mocenská uspořádání. V důsledku tak čelíme novým a nečekaným hrozbám . Z poslední doby jde především o události na Ukrajině a v Sýrii, s nimiž je spojena aktuální uprchlická krize. Čelíme největší bezpečnostní výzvě v Evropě za několik posledních desítek let a to se nezmění ani v blízké budoucnosti.

Pro NATO a evropský region se tato situace zhmotňuje ve dvou bezpečnostních událostech, a to na východě a na jihu, což vytváří jakýsi oblouk nestability obklopující velkou část Evropy. Z jedné strany Evropa sousedí se zeměmi, kde Rusko posiluje svůj vliv a se státy, kde se v různé míře bojuje proti radikálním islamistickým hnutím.

Na východě jasně dominuje Rusko. Věříme, že chce obnovit svůj status světového hráče, posílit svůj vliv a dát na vědomí, že jeho názor nelze ignorovat.

 

Rusko dnes stírá politické rozdíly v našem tradičním pojetí války a míru (hybridní válčení) a svou snahou o rozšíření politického a vojenského vlivu se stává zdrojem regionální nestability.

Nicméně náš vztah s Ruskem je složitý a vícestranný. Jak mezi EU a Ruskem, tak mezi jednotlivými členskými státy a Ruskem existuje mnoho společných zájmů.  Složitost současného operačního prostředí tak vyžaduje sofistikovaný a pragmatický přístup, který bere na vědomí ruskou snahu o destabilizaci a oslabení jednoty NATO a EU. Je ale také nutné přiznat, že existují problémy, které lépe zvládneme ve vzájemné spolupráci s Ruskem, nebo alespoň ne v přímé opozici vůči němu – například pokud se jedná o Sýrii nebo terorismus obecně.

 

Lze předpokládat, že na východě stav nestability přetrvá i v blízké budoucnosti. Na východě Ukrajiny bylo dosaženo křehké rovnováhy, ta ale bude vyžadovat důsledné monitorování a EU musí být připravena jednat, pokud by byla znovu narušena.  EU musí mít připraveny politické a ekonomické nástroje pro případ, že budou potřeba. EU by se neměla pouze přizpůsobovat, ale měla by ve svém myšlení předvídat, protože Rusko stále hledá příležitosti, které by mohlo využít ve svůj prospěch.

 

Na jihu NATO a EU čelí „dynamické nestabilitě“. Naše současné zaměření na Sýrii by nemělo zastínit, že jsme v řetězci krizí (např. Sunnitsko-šíitská problematika, selhávání států při poskytování bezpečnosti či základních potřeb), které jsou dlouhodobé povahy. Ale krize nabízí příležitost, měli bychom se tedy naučit předvídat a jednat rychle a efektivně, abychom se vyhnuli krizím v budoucnu.

Tzv. IS je příklad modelu „dynamické nestability“, jeho geografická a ideologická expanze se velmi odlišuje od ruského modelu nebezpečí.

Souběžné působení těchto dvou výzev vede k ještě větší komplikovanosti. Ruské cíle ve Středozemním moři jsou doplňkové k těm ve východní Evropě - zachování dostatečné vojenské přítomnosti se schopností rychlého nasazení.  Využívají příležitost, kterou jim nabízíme nedostatkem koordinovaných a efektivních činů. Rusko navíc maximalizuje konkurenční výhody svého systému: rychlé rozhodování, žádná životaschopná politická opozice a veřejná ochota schvalovat vojenské operace i jejich důvody, protože jsou oficiálně  prezentovány jako podpora ruských národních zájmů.

NATO je znepokojeno tím, že Rusko snaží vybudovat stálou vojenskou schopnost blokovat jakékoliv nevítané politické, humanitární, nebo vojenské aktivity v Sýrii a regionu. Nestabilita tohoto regionu se projevuje i v oblasti obchodu a bezpečnosti a jejím výsledkem je proud uprchlíků mířících do Evropy.

 

Spolupráce NATO – EU

Stále je tu mnoho věcí, které můžeme dělat lépe.

Být připraveni účinně jednat, zůstat soudržní a proaktivní, a to každý zvlášť i dohromady. Nový Akční plán připravenosti (RAP) má být odpovědí na volání po odpovídajícím odstrašujícím prostředku, kterého má být dosaženo

-politickou vůlí,

-včasnými rozhodovacími mechanismy a

-interoperabilními a schopnými silami, připravenými k nasazení na podporu Aliance.

 

Tímto novým akčním plánem zavádí NATO nejkomplexnější posílení kolektivní obrany od konce studené války. Naše vysoká připravenost k akci tak vyšle velmi jasný signál případným agresorům.

EU má kromě vojska další přednosti a nástroje. Například sankce vůči Rusku byly velmi účinným politickým vyjádřením limitů vůči ruskému chování k Ukrajině. EU má pozoruhodné ekonomické a diplomatické schopnosti, které by mohly značně posílit bezpečnost EU jako doplnění vojenského úsilí NATO (např. jako ekonomická mocnost s trhem s 500 miliony lidí může otevírat či zavírat dveře na mezinárodní scénu).

Měli bychom se soustředit na úsilí se sjednotit v rámci EU. Pokud budeme využívat politické názory ze všech úrovní národní i organizační moci, můžeme zvýšit efektivitu ve svých analýzách i ve svých činnostech.

 

Jako evropští poslanci jste v unikátním postavení.  Můžete podporovat spolupráci EU a NATO jak ve svých zemích, tak v Bruselu. Pokud se podíváme na „neměnnou nestabilitu“ na východě a na „dynamickou nestabilitu“ na jihu, budoucnost musí zahrnovat větší spolupráci mezi NATO a EU. Společnou snahou by měl být projekt trvalé stability a spolupráce, abychom mohli minimalizovat zdvojování rolí a maximalizovat hospodárnost.

NATO disponuje velkými schopnostmi zdokonalenými na místech jako Afganistán a Balkán, kterými může významně prospět politice a bezpečnosti EU tak, abyste vy, lídři EU, ale hlavně naši občané získali očekávané bezpečnostní výsledky.

Zkráceně, Evropský parlament je jedinečnou cestou, která v rámci EU slouží k posilování integrace. Věřím, že probíhající humanitární krize může být ideální příležitostí k zahájení sofistikované debaty, která povede k bližší spolupráci EU a NATO.

Myslím, že v NATO a EU jsme na to připraveni a také že uzrál čas k zahájení procesu, který povede k opravdové podpoře spolupráce EU-NATO.

 

Naši občané nám dali svou podporu a důvěru. Věřím, že jsme schopnosti dát jim hospodárné a účinné řešení.  Musíme se přizpůsobit dlouhému cyklu krizí, které obklopují náš kontinent.

 

Děkuji Vám za pozornost a jsem připraven na Vaše otázky.

 

Text projevu generála Pavla v Bruselu 20.10.2015

 

 SPEECH DELIVERED BY THE CHAIRMAN OF THE NATO MILITARY COMMITTEE, GENERAL PETR PAVEL, AT THE EUROPEAN PARLIAMENT

20 October, Room JAN2Q2 (15:00 to 16:30)

 

“Current Security Challenges and the Role of NATO and the European Union”

 

 

Good Afternoon, Ladies and Gentlemen. I am honored today to have the opportunity to address you.

I was asked to share my ideas on the topic “Current Security Challenges and the Role of NATO and the European Union”.

 

I will focus on three areas. I will begin with an introduction of my role in NATO. I will then describe our contemporary operating environment – that is to say, a brief description of the things that have and have not changed  in the recent past. And lastly, I will conclude with what we are doing at NATO, and more importantly, what NATO and EU could be doing collectively to ensure continued peace and stability in Europe.

To begin, some of you may be wondering exactly what it is that the Chairman of the NATO Military Committee does, and how his role fits into the NATO Headquarters here in Brussels.

 

 The CMC is NATO’s senior military officer, serving as the principal military advisor to the NATO Secretary General, much in the same way that my colleague, the Chairman of the EU Military Committee, General de Rousiers, is the principle advisor to the Vice President of the Commission and the High Representative.

My role is to provide the conduit through which consensus-based advice from NATO’s 28 Chiefs of Defence is brought forward to the political decision-making bodies of NATO. So, to translate, what I really do is work with the 28 Military Representatives, 28 Permanent Representatives at the level of Ambassadors, and at the same time 28 Chiefs of Defence in NATO to provide the military perspective and advice the Alliance needs.

So, with that said, NEXT, I hope to share with you my thoughts on the contemporary operating environment.

 

We live in a security environment that contains, a “broad and evolving set of challenges”. The fact that we are living in an age of unpredictability, I think, is widely accepted. Established international order and norms are being challenged. Long-accepted superiorities, or power arrangements if you will, are being questioned. Both known and newly emerging actors are constantly adjusting their strategic aims and therefore are in a constant state of metamorphosis. Subsequently, we are continually facing new and unforeseen threats to our security. The most recent and obvious challenges are the events in Ukraine and Syria, the latter causing the latest refugee crisis.

Our security environment has changed to the most complex, unpredictable, and challenging security situation Europe has seen in decades and this is unlikely to change in the near future. It is not a moment, but an era. For us at NATO and for the European region, this situation materializes through two distinct security challenges, the East and the South. There is an arc of instability surrounding much of Europe.

 

What do I mean by that?

 

Well, from the High North down to the North African coast, Europe is either bordering countries where Russia is vying to strengthen its influence or those which are to various degree fighting radical Islamist movements.

The Eastern security challenge is dominated by a single state actor- Russia. We believe that Russia’s strategic objectives are to restore her international status as a world-stage player and to strengthen her influence in the Soviet successor states, or “near abroad”. She wants other actors to accept that they cannot ignore Russia’s views in regions where Russia’s and their interests compete.

Russia is also blurring political distinctions between our traditional concepts of war and peace. Cyber-attacks and hybrid warfare supported by traditional military means and nuclear messaging are her tactics. With its effort to strengthen or expand her political and military sphere of influence, Russia has become a source of regional instability.

But our relationship with Russia is not as one dimensional as it might seem from this description. It is complex and multifaceted. A number of common interests exist between the Alliance, the EU, and Russia, as well as between our individual countries and Russia. This complexity is a reality of our contemporary strategic environment and demands a sophisticated and pragmatic approach- one that acknowledges Russian aims to undermine cohesion within NATO and amongst EU members by dividing collective actions and fomenting disunity, thereby rebalancing power and status.

However, we might need to acknowledge there are problems which will be better managed together with Russia, or at least not in direct opposition to Russia. Syria and terrorism in general may be the examples of where we might need to acknowledge there are problems which will be better managed together with Russia, or at least not in direct opposition to Russia. Syria and terrorism in general may be the examples of where we find Russia not as a partner, but at a minimum an actor whose role should be recognized and whose intentions should be understood.

 

 

To close the look at the East, let me say that this "static instability" will remain a factor for Eastern and South-Eastern Europe for the near future. It appears a delicate balance has been established in Eastern Ukraine in the recent weeks in compliance with the Minsk agreement. This will require significant monitoring, and EU foreign policy must be prepared to act with repercussions should this balance become again disturbed. We also should not forget about the illegal and illegitimate Russian annexation of Crimea.

The EU needs to have its political and economic instruments prepared in the event they are again necessary. The EU must become not only adaptive but anticipatory in her mindset, as Russia is constantly seeking opportunities to exploit to her advantage. Anticipating and denying those opportunities will be crucial.

In the South, NATO and the EU are faced with "dynamic instability" that continues to morph. The current focus on Syria should not overshadow that we are in a chain of crises. These crises, such as Sunni/Shia competition as well as weak and failed states with little ability to provide security or even basic services, depict the long-running nature of these events. But, crises offer opportunities, and I must emphasize that also here we should now adopt an anticipatory mindset. Forecasting and acting quickly and effectively will be crucial to avoiding future crises.

Now, returning to the idea of dynamic instability and constant change. The DAESH/ISIL model is an example of this dynamic instability. DAESH’s expansion across a large geographical area and its ever-growing ideological expansion make it significantly different than the Russian model. It is un-ambiguous in its goal to spread a global jihadist ideology and clear in its intent to harm western societies.

The confluence of these two, apparently distinct challenges in the vicinity of Europe’s collective borders, gives rise to even more complexities. Russia’s aims in the Mediterranean are not limited to promoting and protecting the Assad regime and the Syrian client state. Her objectives are complementary to those in Eastern Europe – maintaining ample force presence with the ability to deploy rapidly. They are exploiting an opportunity offered by lack of coordinated and efficient Western action and our incorrect assessment at the outset of the Syrian crisis of the potential endurance of the Assad regime facing the forces of moderate opposition.

Russia is maximizing its system’s competitive advantages: rapid decision making, no viable political opposition to decisions, and public willingness to accept military operations and even casualties for actions that are presented by Russia's official messaging as supporting Russian national interests.

NATO is concerned by the strategic consequences for the region. Russia is likely looking to build a permanent military capability to block any unwelcome political, humanitarian, or military activities in Syria and the region. In other words, she wants even in this region to make her consent conditional for any military engagement in favor of one of the parties.

What is also of great concern to EU leaders is the continued instability in the region, effects on commerce and security, and the resulting significant flow of refugees and asylum seekers to our shores and into the European territory. But as you personally addressing these challenges, I shall move to my last point - NATO-EU cooperation.

I would like to share with you what I believe NATO and EU could be doing on top of what the two organisations are already working on in tandem. First, in order to be prepared to respond efficiently, the EU and the Alliance must remain cohesive and proactive within each organization and, better yet, even together.

NATO’s new Readiness Action Plan, or RAP, answers the Alliance’s call for a responsive deterrent in the face of state actors. Deterrence is achieved by having the political will, timely decision-making mechanisms, and interoperable and capable forces ready to deploy to support the Alliance’s goals. With the RAP, NATO is implementing the most comprehensive reinforcement of collective defence since the end of the Cold War. Our Very High Readiness Joint Task Force - or VJTF, coupled with a more ready and responsive NATO Response Force - facilitated by our NATO Force Integration Units - send a very clear message to any potential aggressor. This is the bedrock of NATO.

Just yesterday, I got to witness the readiness, speed and capability of Allied and several partner forces during the opening day of the Trident Juncture 15 exercise in Italy. This is NATO's biggest exercise in over a decade, with more than 30 nations and around 36 000 troops participating. Trident Juncture 15 is demonstrating NATO's ability to move quickly and decisively to defend our interests and values. I am very pleased to note that the EU is participating in the exercise as well.

 

The EU has, besides the military as demonstrated in its missions and operation, also other strengths and tools. The very effective EU sanctions expressed the political will to put limits on Russia’s actions against Ukrainian sovereignty, and have set the conditions for the Minsk Agreement. The EU is without any doubt a formidable economic power with extensive rule of law and governance capabilities.

 

However, while the EUMC and the NATO Military Committee work well together, in practical terms, more could be done. And we are starting to see some tangible cooperation, namely in the area of cyber defence and hybrid. Nevertheless, our military forces informally strive to deconflict and maximize opportunities, but no clear, concept-based EU-NATO cooperation is occurring for well-known reasons.

 

Europe’s ability to leverage economic power, with a market that includes 500 million people, can open, or close “doors” on the international political stage. Coupled with a development budget of 56 billion euros, the EU has remarkable capabilities which could be used extensively to bolster EU security in complementarity to NATO’s military efforts.

Let me here have a word on the comprehensive approach – an approach which is highly esteemed here in the EU as well as at NATO.

We should focus our efforts on becoming truly comprehensive in our individual countries and in the EU. By using the entirety of political meansacross all levels of national and organizational power, we can increase our efficiency in both analysis and actions.

We have been speaking of “comprehensive” activities for many years, but we have not yet surmounted our compartmentalized approaches to our mutual discussion, deconfliction and coordination.

As EU Parliamentarians, you are uniquely suited and placed to become the voices inside your capitals and in Brussels to promote using the impressive tools of the European Union in conjunction with the complementary tools that NATO has to offer. As we look to the static instability in our east and more importantly, the dynamic instability to our south, the future must include greater EU-NATO cooperation.

NATO military efforts could easily add synergy to EU development and stability efforts wherever and whenever applicable. The aim should be for the EU and NATO TOGETHER to project enduring stability and cooperation.

 

NATO, after two decades of deployments, training, exercises, and operations is postured to be a capable partner to the EU during this time of geo-political uncertainty. Strengthening EU-NATO cooperation minimizes duplications and maximizes cost-effectiveness. If coordinated and shaped to assist in current crises, EU and NATO assets in the same geographical areas with similar missions should be complementary.

NATO maintains significant capabilities honed in places like Afghanistan and the Balkans, to liaise, assist, or even augment EU police and security forces, if required, ensuring that you, Europe’s leaders, and more importantly our citizens receive the expected results from our military and security forces.

In short, the European Parliament is the unique venue in the EU that serves as an engine of integration. I truly believe that the ongoing humanitarian crisis to our south is the ideal opportunity for your body to initiate the sophisticated and substantial debates that will lead to closer NATO/EU collaboration in the years to come.

 

I would again like to thank you for our time together. I hope that my characterization of our contemporary operating environment- that is to say, our new age of unpredictability- will be helpful to your work. I also hope that my explanations of what NATO is doing, such as the RAP, but more importantly, my view on the opportunities for cooperation will be useful.

I believe that we in NATO and you in the EU are ready, and the time is right to begin the process to truly promote EU-NATO cooperation. Our citizens give us their trust and support. I hope we are up to the task to give them cost-effective and efficient answers to the constantly adapting cycle of crises surrounding our continent.

Ladies and Gentlemen, thank you for your time.

 

I am happy to answer your questions.