Aktuality
Rozšířené předsednictvo ELS jednalo v Tallinnu

7. a 8. září 2017 jsem se účastnil setkání rozšířeného předsednictva Evropské lidové strany v Tallinnu (Estonsko momentálně předsedá Radě EU). Projednávali jsme aktuální témata jako jsou bezpečnost (a zejména kyberbezpečnost) a Rusko. Odborníci a hosté, mezi které patřili např. Michail Chodorkovskij, známý odpůrce Kremlu, a Jens Stoltenberg, generální sekretář NATO, k tomu měli hodně co říci.

Zde pár zajímavých výroků, které zazněly na tallinnském jednání Evropské lidové strany:
- O dezinformační válce je třeba přemýšlet jako Rusové: reagovat nejen defenzivně, ale ofenzivně.
- Dezinformační válka: chaos je levný, obrana drahá.
- Facebook uzavírá člověka do bubliny tím, že mu připomíná tím, co má rád, takže méně vnímá okolí.
- V Estonsku 90% statusů o NATO, EU apod. dělají cizí roboti, ne lidi.
- Problémem EU v kyberválce je přehnaná ochrana osobních údajů.
- Pomoc Západu proti kremelskému režimu není v podpoře ruské opozice, ale v tom, aby Putin nebyl brán jako přijatelný partner: je to loutka lidí okolo něho.
- I ruští ekonomové uznávají, že západní sankce fungují. -
- Individuální sankce jsou výborné v tom, že ukazují na skutečné viníky.
- NATO vítá projekt Evropské obranné unie, je třeba zabránit duplicitám, což ale zatím vzhledem k nerozvinutosti společné evropské obrany vůbec nehrozí.
- Společná obranná kapacita USA, která vznikla až okolo 1890, dala legitimitu USA jako federaci. EU svoji legitimitu také posílí společnou obranou.
- Čím bude Evropa vojensky silnější, tím silnější bude i její vztah k USA. USA chtějí silného evropského partnera.
- v EU jsou armády, kde osobní náklady jsou až 80% vojenských výdajů, v EU existuje příliš mnoho druhů techniky ve srovnání s USA (komplikuje interoperabilitu), státy EU dávají na obranu 2x tolik co Rusko (200 mld.€), má víc vojáků než USA, ale efektivita je žalostná. Řešením je synergie. "We are global payers, not global players." 
- Bez společné obrany nebude Evropa mít ve světě ani politickou váhu.

 

 

 

 

Podpořili jsme zachování nezávislosti slovenského Ústavu paměti národa

V rámci jednání europoslanců České národní delegace (europoslanci za ELS) setkali se slovenským europoslancem Ivanem Štefancem, předsedou slovenských poslanců v ELS. Domluvili jsme se na vzájemné a užší spolupráci obou delegací. Češi a Slováci k sobě mají hodně blízko i na půdě Evropského parlamentu. Také jsme podpořili výzvu slovenských kolegů iniciovanou právě vedoucím slovenské delegace Ivanem Štefancem k zachování nezávislosti slovenského Ústavu paměti národa. Tu by podle nich mohla ohrozit chystaná novela zákona projednávaná v těchto dnech ve slovenské Národní radě. Více zde.

Wolfgan Brandstetter v Bruselu

Oficiální prázdniny Evropského parlamentu skončily. 4. září jsem se  setkal s rakouským vícekancléřem a ministrem spravedlnosti Wolfgangem Brandstetterem. Rakouský ministr přijel do Bruselu s cílem seznámit nás s plány rakouského předsednictví Rady EU, které se bude konat ve druhé polovině roku 2018. V Rakousku se konají 15. října parlamentní volby, o týden dříve než v České republice. Wolfgang Brandstetter popřál KDU-ČSL do nadcházejících voleb mnoho úspěchů.

SPECQUE - simulace Evropského parlamentu v Praze

Od 30. července do 6. srpna se v Praze i pod mým patronátem konal již 20. ročník SPECQUE - největší frankofonní simulace Evropského parlamentu na světě. Projekt vznikl v roce 1998 na univerzitě Laval v kanadském Quebecu a jeho cílem je podpořit vědomosti a vliv evropské demokracie a podnítit transatlantickou spolupráci mladých studentů. Bylo mi ctí účastnit se této akce, při které 200 studentů z celého světa přijelo do Prahy diskutovat o důležitých tématech dnešní doby. Více informací na www.specque.org.

Události, komentáře o uprchlické krizi

S kolegou Jiřím Pospíšilem jsme v Událostech, komentářích 4. 8. 2017 debatovali o uprchlické krizi, konkrétně o tom, že Itálie chce vyslat armádní plavidla do libyjských vod – na pomoc tamní pobřežní stráži v boji proti převaděčům migrantů. Jelikož se jedná skutečně o mezinárodní záležitost, je dobře, pokud Libye a Itálie v této věci dokáží spojit síly, to je to řešení. Také není žádná pochybnost o tom, že se u převaděčství jedná o mezinárodně organizovaný zločin. Celý záznam debaty zde

Na neformální Radě ministrů v Tallinu

6.-7. června 2017 jsem se účastnil neformální Rady EU ministrů vnitra a spravedlnosti, která se tentokrát konala v Tallinnu, jelikož Estonsko začalo své půlroční předsednictví Rady EU.

Ve Štrasburku byla otevřena budova Václava Havla

Ve středu 5. července byla předsedou EP Tajanim a Dagmar Havlovou slavnostně inaugurována nová budova Evropského parlamentu ve Štrasburku, která nese jméno Václava Havla. Pro Českou republiku je to velká pocta a potvrzení toho, že Václav Havel patří mezi nejvýznamnější osobnosti novodobé evropské historie. Více zde

 

EP podpořil zrakově postižené

EP dnes odhlasoval novelu autorskoprávní ochrany děl ve prospěch nevidomých a zrakově postižených občanů. Díky této mezinárodní dohodě a výjimce z autorského práva budou mít nevidomí a zrakově postižení rozšířený přístup k literárním dílům a dalším tištěným materiálům v Braillově písmu nebo systému DAISY, a to mě moc těší. 
Více zde.

Zracená kapela dostala ocenění ČBK

Dnes jsem strávil krásný den na Velehradě na oslavě svátku sv. Cyrila Metoděje. Navíc jsme s naší Ztracenou kapelou byli oceněni Českou biskupskou konferencí děkovným uznáním za dlouholetou tvorbu a interpretaci křesťanských písní pro děti i rodiče. Moc si toho vážíme, je to pro nás velká čest.

EP požaduje vyšší transparenci danění velkých firem

Evropský parlament dnes schválil nový právní předpis, na základě kterého budou muset velké nadnárodní podniky zveřejňovat informace o svých daních z příjmu. Zkomplikuje jim to tak obcházení daňových plateb. Roční ztráty EU kvůli daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem se pohybují kolem 1 bilionů eur.

„Je třeba nastavit takové transparentní podmínky, aby napomohly boji proti agresivnímu daňovému plánování. Roční ztráty EU kvůli daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem se pohybují kolem 1 bilionů eur. Některé návrhy ze strany levicových poslanců ohledně zveřejňovaných informací však šly hluboko za to, co by se dalo považovat za transparentnost nutnou pro správnou výměru daní, a vedly by k narušení konkurenceschopnosti firem, na které se nová legislativa bude vztahovat. To by ve svém důsledku vedlo k omezení pracovních pozic v Evropě,“ říká Pavel Svoboda. 

Velké podniky, které působí v několika státech najednou, vypracovávají pro odvody daní plány, kde a jaké své příjmy zdanit. Toto daňové plánování je legální, pokud jeho cílem není přesunout mimo zákonné možnosti zdanitelné zisky do států s příznivými daňovými režimy. V opačném případě společnosti obcházejí svoji povinnost platit daně nebo je platí ve velmi omezené míře. A peníze do státních rozpočtů za ně odvádějí jiní poplatníci.

Ačkoliv je problém se férovým daněním částečně způsoben nekonzistentní národní daňovou legislativou, má také významnou nadnárodní složku. V této oblasti přijala Evropská unie v minulých letech řadu zpráv a legislativy, která umožní proti tomuto nebezpečnému jevu zakročit. Kromě právě schválené výměny informací o danění nadnárodních podniků jde o balíčky legislativy pro boj proti obcházení daňové povinnosti (ATAD) nebo projednávaná novela směrnice proti praní špinavých peněz (AML).