Aktuality
Požehnané velikonoční svátky

Přeji vám všem a vašim blízkým požehnané velikonoční svátky, plné radosti a naděje! 

Zavedení mýtného systému v Německu

Europoslanci (15. března 2017) schválili usnesení (510 pro; 126 proti; 55 se zdrželo), ve kterém požadují po Komisi vysvětlení neformální dohody s Německem o zavedení mýtného systému na tamních dálnicích.

"Mýtné systémy v zemích EU jsou v pořádku, ale nesmí být diskriminační," říká europoslanec Pavel Svoboda, předseda Výboru pro právní záležitosti EP. "Současné nastavení plánovaného systému mýta poškozuje obyvatele ostatních členských států – především příhraničních a je diskriminační, protože upřednostňuje jednu státní příslušnost nad druhou. Nediskriminace na základě státního občanství je úhelný kámen celé stavby evropské integrace," dodává Pavel Svoboda.

Němečtí občané by si mohli náklady na mýtné odečíst z daní, což by nebylo možné pro řidiče z jiných států. Navíc majitelé vozidel kategorie EURO 6 by si mohli uplatit slevu na dani převyšující částku odvedenou za silniční poplatek u takových vozidel. S nadsázkou řečeno, opravy německých dálnic by podle navrhovaného systému platili jen cizinci.

Zavedení zpoplatnění pozemních komunikací v Německu je dlouhodobou prioritou ministra dopravy.  Legislativní snahy v této oblasti však nebyly realizovány a vedly dokonce k zahájení řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské Unie. Po dlouhých jednáních mezi Komisí a Německem bylo řízení 1. prosince 2016 na základě dohody pozastaveno. V usnesení EP žádají europoslanci Komisi, aby poskytla veškeré právní a technické údaje o této dohodě, a aby objasnila všechna její relevantní právní a politická hlediska. Jakýkoliv systém zpoplatnění státní silnice, který přímo diskriminuje na základě státní příslušnosti nebo v kombinaci s národními daňovými opatřeními ve prospěch výhradně státních příslušníků (např. odečtením od vnitrostátní daně z vozidel, kde je cíl účtovat především zahraniční uživatele), představuje porušení nediskriminační zásady zakotvené v článku 18 Smlouvy o fungování Evropské unie.

 

Na fotografii skupina europlanců, která podala ústní otázku ohledně zavedení mýta na Komisi.

 

 

 

 

Zaměstnavatelé mohou zaměstnancům zakázat nosit náboženské symboly

Zaměstnavatelé v zemích Evropské unie mohou svým zaměstnancům zakázat nosit šátky a další součásti oblečení, které jsou náboženskými symboly. V úterý o tom rozhodl evropský Nejvyšší soudní dvůr. Jedná se o první takový verdikt nejvyššího evropského soudu.

Jako právník beru tento rozsudek Soudního dvora jako realistický výklad směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a to pro situace, kdy by podniky mohly přijít o zákazníky jen proto, že jejich zaměstnanci ve styku se zákazníky používají náboženské symboly, jako je muslimský šátek, což se některým zákazníkům nemusí líbit. V pozadí je ovšem problém, že rozsudek předpokládá, že se mnozí evropští občané (zákazníci) neztotožňují se zákazem diskriminace na základě vyznání. Jako politik a Evropan ovšem mohu těžko akceptovat, že Evropan může na základě tohoto rozsudku být zbaven možnosti nosit na krku malý zlatý křížek. Vyprazdňování evropské identity od jejích židovsko-křesťanských kořenů je dlouhodobě sebevražedné.

 

 

 

Parlament schválil novelizovanou směrnici o střelných zbraních

Zbraně ke střelbě slepými náboji a nedostatečně deaktivované zbraně, jaké byly například využity při teroristických útocích v Paříži, budou podléhat přísnějším kontrolám. Evropský parlament schválil v úterý 14. března novelizaci směrnice o střelných zbraních. Členské státy podle ní také budou muset zavést evidenční systém pro vydávání a obnovu licencí a posílit vzájemnou výměnu informací.

Nová legislativa je výsledkem dohody vyjednavačů Evropského parlamentu a slovenského předsednictví v Radě EU z prosince 2016. Poslanci její znění schválili poměrem hlasů 491 (pro) : 178 (proti) : 28 (zdrželo se hlasování). Čeští europoslanci se snažili prosadit pozměňovací návrhy, což se ale nepodařilo. 

Rychlejší, levnější a efektivnější vymáhání pohledávek ze zahraničí

V současné době vstupují v zemích EU v platnost nová pravidla evropského příkazu k obstavení účtu. Firmy a občané tak budou moci vymáhat i přeshraniční dluhy, protože dlužná částka bude blokována na bankovních účtech dlužníka.

Pro věřitele je to dobrá zpráva, protože v EU se přibližně jeden milion malých a středních podniků stále potýká s vymáháním peněz od dlužníků. V praxi to znamená, že přijdou ročně až o 600 milionů euro. Díky novým pravidlům evropského příkazu k obstavení účtu tak podniky a občané budou moci získat své peníze i z pohledávek v zahraničí. Dlužná částka bude zablokována přímo na bankovním účtu dlužníka, což by mělo zabránit v převodu nebo výběru aktiv.

"Tento nový postup bude pro věřitele rychlejší, levnější a efektivnější," říká Pavel Svoboda, předseda právního výboru Evropského parlamentu. "Soudy budou mít maximálně 10 dní k tomu, aby evropský příkaz k obstavení účtu vystavily. Dlužníci nebudou předem informováni soudním příkazem, díky čemu by mělo být zaručeno, že nebudou moci převést své finanční prostředky jinam," dodává český europoslanec. Evropský příkaz k obstavení účtu vydaný v jednom členském státě bude uznaný ve všech ostatních členských státech EU, čímž se také sníží náklady na právní služby. 

Pavel Svoboda ve funkci předsedy právního výboru EP potvrzen i na druhé období do roku 2019

Členové Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu (právní výbor) dnes zvolili europoslance Pavla Svobodu (ELS/KDU-ČSL) do funkce předsedy svého výboru i na druhou část tohoto poslaneckého mandátu. V Evropském parlamentu (EP) se totiž v polovině pětiletého volebního období všechny funkce volí znovu - jako i vedení EP, které proběhlo minulý týden. Navíc je to vůbec poprvé v historii členství České republiky v EU, kdy český europoslanec v EP obhájil tak významnou pozici po celé volební období – tedy dvakrát za sebou.

„Samozřejmě, že si této volby velmi vážím a děkuji Evropské lidové straně a zejména kolegům z České národní delegace za nominaci a za důvěru," říká Pavel Svoboda. "I nadále budu hájit české zájmy v Bruselu, tak jak jsem doposud činil, a snažit se být přínosem pro Českou republiku a její občany."

V květnu 2016 Pavla Svobodu – jako jediného z českých europoslanců – zařadil prestižní evropský magazín Politico mezi 40 nejvlivnějších poslanců v Evropském parlamentu, a to na 21. místo (zde).  

„Ve výboru nás nyní čeká ostře sledovaná komplexní reforma autorského práva a práv duševního vlastnictví v EU. V našem výboru jednáme o právní úpravě sporů s přeshraničním prvkem, od odpovědnosti za škodu řidiče až po ochranu dětí a jejich práv. Dohlížíme také nad ostatními výbory a řešíme kompetenční spory v parlamentu, ale rozhodujeme i o imunitách jednotlivých poslanců, pokud jsou v konfliktu se zákonem,“ říká Pavel Svoboda, který evropské právo vyučuje na pražské právnické fakultě.

Funkce předsedy výboru umožňuje mít nejen přímý vliv na to, co a kdy se bude projednávat ve výboru, ale také přináší možnost prosazovat české zájmy na nejvyšších úrovních Evropského parlamentu a Komise. V řadě témat může být předseda výboru přímo u tvorby pozic a mít přístup k informacím tzv. "z první ruky".

Pavel Svoboda absolvoval Právnickou fakultu UK. Po studiích pracoval nejprve jako právník Ochranného svazu autorského a poté jako vedoucí autorskoprávního oddělení vydavatelství Supraphon. Od roku 1990 je členem KDU-ČSL a v letech 2009–2013 byl jejím místopředsedou. V roce 1993 byl přijat jako odborný asistent na katedru evropského práva PF UK, od roku 2001 je zde docentem. V letech 1996–1999 byl členem komise Ministerstva ČR pro rekodifikaci autorského práva. V období let 2004–2006 byl náměstkem ministra zahraničí. Od roku 2007 zastával dva roky post stálého představitele ČR u Rady Evropy. V roce 2009 byl ministrem bez portfeje a předsedou legislativní rady vlády Mirka Topolánka. V roce 2014 se stal lídrem kandidátky KDU-ČSL pro volby do Evropského parlamentu, byl zvolen poslancem a zastává funkci předsedy právního výboru.

 

Ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková v Praze

Na pozvání europoslance Pavla Svobody přijela do Prahy na tři dny (11. - 14. ledna 2016) ukrajinská poslankyně a bývalá pilotka Nadija Savčenková.

"Jsem moc rád, že se návštěva Nadiji Savčenkové mohla uskutečnit. Chtěla osobně poděkovat všem svým podporovatelům a příznivcům, kteří usilovali o její propuštění z ruského žaláře," říká Pavel Svoboda, který ukrajinskou političku do České republiky pozval. "V Evropském parlamentu existuje spolek Přátelé evropské Ukrajiny, kterého jsem členem. Za Nadiju Savčenkovou jsme drželi řetězovou hladovku a každý den jsme posílali dopis ruskému velvyslanci při EU s žádostí o její propuštění z vězení. Je to tedy velká satisfakce, vidět Nadiju Savčenkovou svobodnou, veselou a šťastnou v Praze. Je to moc milá žena a skutečná osobnost. Má můj respekt. "

Nadija Savčenková se setkala v Knihovně Václava Havla v Praze se zástupci neziskových organizací, se kterými debatovala ohledně současné situace na Ukrajině a o dalším vývoji v této zemi. Přítomna byla i desetiletá Kristýnka, která byla nejmladší účastnicí řetězové hladovky za Nadjino propuštění. Ve čtvrtek po tiskové konferenci si paní Savčenková prohlédla poslaneckou sněmovnu a sešla se i s některými poslanci. Součástí programu byl také oběd a debata se zástupci obou komoc parlamentu.  

Nadiju Savčenkovou zadrželi proruští separatisté v červnu 2014 a předali ji do Ruska, kde byla vězněna a souzena za údajně nelegální překročení hranice a vraždu dvou novinářů. Během svého zajetí byla v roce 2014 zvolena na Ukrajině poslankyní a po dvou letech soudního procesu v Rusku odsouzena k 22 rokům vězení. K propuštění Savčenkové vyzvala Rusko Česká republika. V květnu 2016 se podařilo dojednat výměnu za dva ruské zajatce na Ukrajině.

Celou fotogalerii z návštěvy Nadji Savčenkové v ČR si můžete prohlédnout na tomto odkazu

 

Záznam debaty z KVH je možné zhlédnout zde.

Nadija Savčenková byla také hostem pořadu 90'v České televizi. Celý záznam pořadu je k vidění zde

Interview v DVTV.

PF 2017

Moje vánoční přání je letos trochu jiné. Tohoto sněhuláka namalovala jedenáctiletá Alina Ščerbina z frontového města Popasna na Ukrajině. Díky organizaci Chuť pomáhat, která tento obrázek zprostředkovala a se kterou spolupracuji, tak poputuje na Ukrajinu alespoň malá částka z ceny přáníčka. Jsem rád, že jsem mohl pomoci.

Chtěl bych vám všem popřát požehnané vánoční svátky plné pokoje a radosti a šťastný nový rok 2017! Tady je ještě krátný vánoční videopozdrav: https://www.youtube.com/watch?v=D8OIuIz9-N4&t=2s

 

 

 

Sacharovova cena pro jezídky

Evropský parlament ve Štrasburku dnes předal dvěma jezídkám Nádije Murad a Lamjá Hadží Bašár, které přežily zajetí bojovníky ISIS, Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Parlament tak vyjádřil podporu jejich boji za práva jezídské menšiny v Iráku a postavil se za oběti sexuálního násilí páchaného ISIS. „Každý den zažívají tisíckrát svou vlastní smrt,“ připomněla Lamjá Hadží Bašár úděl více než 3 500 žen a dětí, které jsou stále v zajetí a otroctví bojovníků Islámského státu. Více informací http://www.europarl.europa.eu/news/cs/news-room/20161209STO55334/jez%C3%ADdské-aktivistky-murad-a-bašár-převzaly-sacharovovu-cenu-2016

Amerika si zvolila prezidenta

Americký volič včera rozhodoval o budoucnosti své země a rozhodně mu nebylo co závidět. Splnění občanské povinnosti – jít volit – se nikdy nezdálo tak obtížné. Musel vybírat mezi představitelkou establishmentu, a to se vším všudy co to v USA znamená. Na druhé straně stál nepředvídatelný kandidát, u něhož se dalo jen tajně doufat, že jeho buranské rysy zaoblí soukolí státní administrativy. Amerika si vybrala špatnou nejistotu. Celý komentář zde.