Aktuálně
10. 07. 2017

6.-7. června 2017 jsem se účastnil neformální Rady EU ministrů vnitra a spravedlnosti, která se tentokrát konala v Tallinnu, jelikož Estonsko začalo své půlroční předsednictví Rady EU.

07. 07. 2017

Ve středu 5. července byla předsedou EP Tajanim a Dagmar Havlovou slavnostně inaugurována nová budova Evropského parlamentu ve Štrasburku, která nese jméno Václava Havla. Pro Českou republiku je to velká pocta a potvrzení toho, že Václav Havel patří mezi nejvýznamnější osobnosti novodobé evropské historie. Více zde

 

07. 07. 2017

EP dnes odhlasoval novelu autorskoprávní ochrany děl ve prospěch nevidomých a zrakově postižených občanů. Díky této mezinárodní dohodě a výjimce z autorského práva budou mít nevidomí a zrakově postižení rozšířený přístup k literárním dílům a dalším tištěným materiálům v Braillově písmu nebo systému DAISY, a to mě moc těší. 
Více zde.

Napsal jsem
13. 07. 2017

Tak to si papež dovolil dost: vyzval k federalizaci Evropy. V rozhovoru pro La Repubblica dne 8. 7. 2017 (zde) pravil: „Evropa se buď stane federálním společenstvím, nebo přestane hrát ve světě roli.“

Takřka všichni se shodnou na tom, že v současném nedotaženém stavu projekt Evropské unie setrvat nemůže, že je mu třeba reformy. Ale jak reformovat, na to se názory liší. Euroskeptici si nejsou ochotni přiznat, že význam jednotlivých států Evropy v rámci globalizace upadá (podle Bílé knihy Evropské komise o budoucnosti Evropy v r. 2050 ani jeden evropský stát nebude patřit do G10) a že jednotlivé státy nejsou samy schopny řešit výzvy kontinentálního rozsahu (změna klimatu, migrace, terorismus). Exitohujeři by Unii nejraději zrušili, protože zbožšťují národní státy, které sice mimo jiné zapříčinily dvě světové války, ale jsou to NAŠE uzavřené (v jejich terminologii suverénní) rybníčky, které nám cizáci přece nebudou okysličovat. Zastánci nadnárodní spolupráce naopak nepřehlížejí globalizaci ani kontinentální rozměr výzev současnosti. Nepovažují mír a svobodu za samozřejmost, ale vnímají evropský blahobyt jako výsledek nadnárodní spolupráce. Shrnuto, chce-li Evropa obstát v globalizovaném světě, potřeba těsnější nadnárodní spolupráce evropských států je jediná logická cesta vpřed. Nic jiného papež František neřekl. Více na mém blogu.
 

30. 06. 2017

Nedávno vydaly Evropské hodnoty tzv. „Doporučení týdne: Junckerova Komise by měla přestat vynucovat nefunkční migrační kvóty“. To reaguje na skutečnost, že Evropská komise v úterý 13. 6. 2017 oznámila, že zahájí s Českou republikou řízení pro neplnění dvou rozhodnutí Rady, která Českou republiku zavazují k přijetí určitého počtu žadatelů o azyl z Řecka a Itálie. 

Nyní, kdy situace takto pokročila, je třeba se zaměřit na racionální analýzu, která jediná může současný, pro Českou republiku nepříznivý, stav změnit. Popis situace z pera Evropských hodnot však nesplňuje požadavky na takovouto analýzu. 

Evropské hodnoty správně konstatují, že „podle evropského práva má Evropská komise pravomoc zahájit řízení proti státům, které rozhodnutí neplní“. Můžeme pouze dodat, že toto je výraz obecné povinnosti Evropské komise vymáhat dodržování evropského práva. Z hlediska čistě právního je tedy situace naprosto jasná. 

Z mimoprávního pohledu souhlasím s hodnocením Evropských hodnot, že přijímání běženců se stalo „vysoce citlivým politickým tématem spojeným s vnímáním národní suverenity a legitimity rozhodování institucí EU“. Více na mém blogu

30. 06. 2017

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení pro porušení Smluv (tj. povinnosti vycházející z práva EU) proti Polsku, Maďarsku a Česku. Muselo k tomu dojít? Dá se to nějak zastavit? Nepřehnala to Evropská komise? A jak takové řízení vlastně probíhá? 

To, že kvóty budou málo účinné, bylo (alespoň mnohým) zjevné od počátku. I já jsem proti nim. Nicméně ČR souhlasila s článkem 78/3 Lisabonské smlouvy, podle něhož se v Radě EU o těchto otázkách rozhoduje tzv. kvalifikovanou většinou, každý tedy může být přehlasován. To se stalo v tomto případě nám – České republice, byli jsme přehlasováni. Dané rozhodnutí o kvótách je platné právo, i když se nám to nelíbí a nesouhlasíme s tím. Proto otázku o smysluplnosti kvót nyní přebíjí diskuse o plnění povinností. ČR i EU shodně tvrdí, že právo platí a je vykonatelné, s čímž souvisí i to, že za neplnění závazku následuje sankce. EU nemá v zásadě nic jiného než právní závazky. Nemá vlastní policii ani vymáhací aparát, takže zahájení řízení o porušení nemůže představovat žádné překvapení, s tím se muselo počítat. Více na mém blogu
 

Můj program

Rozhodl jsem se pracovat pro české občany tak, aby měli z mé práce konkrétní prospěch. Udělám vše pro to, abych napomohl této zemi k ekonomické prosperitě, zaměstnanosti, vzdělání a bezpečí. Protože tyhle věci nejdou jedna bez druhé. Bez vzdělání nebudeme mít nikdy ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou, která je zdrojem blahobytu. Bez zaměstnanosti nebudeme mít sociální smír a spokojené lidi. A bez bezpečnostní politiky nebude vůbec nic, ani prosperita, ani budoucnost.

Toto všechno je možné z Evropského parlamentu ovlivnit.

Regiony, které jsem navštívil
Pokud se Vám mapy nezobrazují, musíte povolit funkci sledování GPS ve Vašem počítači, která se objeví při najetí myší na mapu